close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dnešek??? NEJLEPŠÍ!!!

19. června 2008 v 21:50 | Mrs. JouJou |  ↓↓Moje minulost↓↓
Dnes byl den DÉ. Ale pomalu se chýlí ke konci a já na sobě shledávám známky toho že bych dala všechno za to, aby byli zase čtyři hodiny a my měly teprve s holkama sraz. Ale všechno jednou končí.
Tak tedy popořadě. Takže ve čtyři hodiny jsme měli s holkama spicha na České a vyrazily jsme směr město! Po hodinovém bloumáním městem (nebo možná spíše sezením v Mekáči) jsme se svalily na lavičky a sledovaly volejbal, co se hrál na náměstí. Potom v 17:00 dorazila Májuška ještě s její kámarádkou (Která je opravdu skvělá.) a vyrazily jsme na zastávku. Poté, co jsme potkaly mého milovaného bratra, jsme dorazily na zastávku a sedly do "jen zpoloviny" obsazené šaliny. A pět si nás sedlo a jedna zůstala stát (Když do podrobna, tak do podrobna :D) ... Potom jsme dojely na zastávku, kde jsme měly vystupovat a tak jsme s malým potěšením zjistily, že se musíme zvedat z našich sedaček a vystoupit. A tak po namáhavém zvednutí jsme se dostali ze šaliny a s usměvavým výrazem jsme se dostaly na přechod. Zjistili jsme, že jen metr za námi stojí dvě slečny od Vaška ze třídy a s malým, nedočkavým úsměvem jsme se vydaly do klubu Lávka, kde byl náš cíl. Po cestě jsme potkaly našeho "úžasného a oblíbeného" učitele němčiny a způsobně ho pozdravily, i když nám ale další den sdělil, že když nás viděl říkal si: "Co je to tam za praštěný holky?" Na místo jsme dorazily přesně v 17:30 a polovina (Magda, Káťa a Barča) se vydala na Kravák na procházku a druhá polovina (já, Maruška a Lucka) jsme si sedly do vysoké trávy, k našemu úžasnému školnímu hřišti a sledovaly úžasnou hru a s nadšením jsme skandovaly: "Naháči, naháči" a "Oblečenci, oblečenci" a samozřejmě sme se u toho šíleně smály. Potom jsme uslyšely první akordy kytary a baskytary a poté zpěv a bycí. A rázem bylo ticho, jen občas se nějaká z nás ozvala se zařváním "Béďa", "naháči" nebo "oblečenci" nebo také s poznámkou: "Jau, teď mu to ujelo" a nebo "Háro jde." ... Potom už najednou bylo 17:57 a my jsme začaly vyhlížet naši druhou polovinu, která nakonec dorazila přesně v 18:00 a poté, co mi Magda a Barča oznámily to, že nejdou a mě to mírně zklamalo a taky po krátkodobém přemlouvání k tomu, aby šly, z čehož nakonec vyšlo, že dojdou později. Potom jsme se vydaly se srdcem až v hlavě a s úsměvem na tvářích otevřít bránu a odvážily jsme se vstoupit. Na chvíli jsme si tam sedly na nějakou kládu a probíraly to, jestli tam bude Alice a Nikola a tak dále a pak po Kaččiném zaprotestování, že na ni svítí slunko, jsme se pomalu zvedly a šly do "kotle". Jakmile jsme dorazily, tak jsme si sedly a hned vzápětí spozorovaly skupinku lidí, ve které byl i můj bratr, který mi SVÉVOLNĚ pokynul hlavou a naše úžasná ... a teď potlesk :D ... BethYna. Potom vylezla na pódium kapela a my s napjatým výrazem sledovaly, co se bude dále dít. Byly jsme příjemně překvapený, když zazněly první akrody a nám nezalehly uši. Potom jsme si poslechly intro a potom přišla písnička Lítám s kterou jsem si ráda zazpívala, protože jsem ji uměla celou naspaměť. Dál přišlo pár písniček, které jsem nikdy neslyšela (např. Margarita) a také představování, ve kterém jsme s nemalým potěšením zjistily, že Vašek sklidil největší - naším křikem doplněný - potlesk. Potom přišla písnička Hadr, u které jsem návštěvníky také poctila svým krásným, ale hooodně potichým zpěvem. A vzápětí nám do uší vnikly úvodní akordy Záchodového prkénka, na které jsem čekala celý večer a s kterým jsem si, teď už nahlas, protože nás zpívalo víc, zase ráda zazpívala. V závěrečném posouzení jsem zjistila, že nástroje byly super, zpěv (když neberu v ohledu "ječení", že Kačí?) taky fajn a naše hlašky (např. "Vypadá jak buzerant a ještě k tomu má špinavý kalhoty, jasná známka buzeranství" ... nebo: "Jéé kytarový sólo, to by se Žemla posral" :D) taky paráda, ale přesto jsem shledala nejlepším Vencovy úžasné úsměvy, kterých opravdu nebylo málo. :) Potom si skupina sbalila své saky paky a odešla si sednou někam s pivem a na pódium nastoupila další skupina v pořadí a my po zodpovězení otázky, jestli patříme k Vaškovi a po naší jednoznačné odpovědi, dále také po našich užasných hláškách ("Ježiš to je blbec on si zakrývá prdel") a pokusech si Vaška vyfotit, což se nakonec stejně nepovedlo, jsme se zvedli k odchodu a zbývalo nám jen hodit po Vaškovi poslední pohled, vysloužit si nervózní úsměv a rychle jít domů, aby nás naši milovaní rodičové neseřvali, doma se trochu zcivilizovat, zasednout za kompl a rozebrat s holkama večerní zážitky, zopakovat úžasné hlášky, znovu se jim zasmát a potom taky vyslechnout chvály na mého V. a to, jak jsem si ho dobře vybrala. Ale přesto sem vychvalovala nejvíc já. Ale přesto potěší to, když vám kámošky řeknou, že je váš vysněný super.
No nic, já se zase rozepsala, takže budu už končit. Mějte se tu hezky. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama