Nevím, jestli to patří do této rubriky, ale s láskou to něco společnýho má. S panem V. asi nic, ale ta láska v tom pořád je. Nevím ale, kam jinam to dát. Prostě to bude tady a basta! :) A teď co je to zač - Četla jsem jednu knížku a tady ta pasáž mě hodně zaujala. Je to takový pravdivý a zároveň nepravdivý. Nevím, jak to říct, ale prostě ČTĚTE:
Člověk často považuje za lásku něco, co jsou zcela jiné city, nejčastěji je to ješitnost, pošetilost mužů i žen. Věř mně, každé ženě lichotí opěvování muže, i kdyby byl sebeošklivější, a čím naléhavější, tím větší účast nebo soucit s ním má, i kdyby její srdce bylo zadáno jinému. - Naproti tomu může každá žena, o tom Tě ujišťuji, přimět muže, aby se do ní zamiloval, když mu ukáže zájem, neboť muži jsou ještě mnohem ješitnější; často si namlouvají z pouhé ješitnosti, že jsou opravdu zamilovaní do té, u které vzbudili zalíbení. Ach, čemu všemu neříkají lidé často láska! A jsou to mýdlové bubliny, pestré dětské hříčky, které se při nejslabším závanu větru rozpadají v nic! Komu ale jednou do srdce vrostl cit pravé lásky, ten ho uchová až do smrti; jako jasná kapka jantaru, která nemůže ani uschnout, ani zajít, třpytí se taková láska v hrudi!
Je to divně psaný, sama jsem to úplně pochopila až na třetí přečtění, ale když jsem to pochopila, přišlo mi, že je to fakt super. Jestli chete vědět, kde jsem to vzala, tak je to dopis Boženy Němcové její sestře Adéle Panklové (Ona byla Barbora Panklová, ale vzala si Josefa Němce, tak byla Němcová a změnila si jméno na Božena, protože jí to přišlo víc vlastenecký.) Je to z knížky "Báro, nebreč" od Ivony Březinové. Je to takovej příběh o Boženě Němcové a o čtyřech holkách a čtyřech klucích, co si vyjeli do Babiččinýho údolí. Nevím, jestli vás to bude bavit, ale mě to baví moc :)
chceš aby se tvuj blog dostal mezi top 10 nej blogu a byl nejnavštěvovanější ze vše ??????klikni na web a dozvíš se víc!!!!!