Tschus drobci :),

Konečně mám volnej komp *YAHOO*, včera sem se sem vůbec nedostala,protože bráška tady pořád vysedává, protože má teď v lednu termín odevzdání prácí. Jde na design a hlásí se na 4 školy. I na Tomáše Bati ve Zlíně a prej je to tam děsně těžký, ale říkal, že tam chce asi nejvíc. No takže tady pořád vysedává, skenuje si obrázky do komplu, dělá různý designový vizitky, reklamy a já nwm co všechno. No prostě mi to tady zabírá. Ale tak já to celkem beru, ani nevíte jak já mu držím palce aby se dostal, on je v poslední době uplně strašně hodnej a tak :). Myslim že spolu vycházíme tak jako nikdy xD. Takže tak no :)
Ale tak su tady :). Včera sme pochodovali po babičkách :-! dost děsný, nesnáším tady ty rodinný sešlosti :-! ... No ale mám to za sebou, uf! :D.
No a včera sem uvažovala. Dá se žít minulostí? Mít hlavu plnou vzpomínek a pomalu skoro vůbec nevnímat co se děje teď. Protože já si tak připadám. Pořád se mi vybavujou různý vzpomínky ať už z lásky, přátelství, rodinnýho života. Prostě ze všeho. Třeba večer - včera sem nemohla skoro spát, protože sem měla hlavu plnou různejch vzpomínek. usnula jsem asi tak na 2 hodiny a pak sem pořád nemohla spát. Ve 12 sem si lehla a pak sem furt přemýšlela. Napřed sem spala pod peřinou, pak na mě byla moc těžká, tak sem si vytáhla takovou plyšovou deku, ta na mě byla zas moc lehká, tak sem si znovu lehla pod pěřinu . Potom sem začala mít žízeň, tak sem se musela napít odporné MAttoni NEGRONI protože to bylo jediný co sem měla v pokojíčku a nechtělo se mi lézt do kuchyně. Tagže sem si pak lehla s odpornou hořkou chutí v puse. No otřesná to byla noc. Teď su nevyspalá ale stejně pořád nemůžu usnout :(.
No nic budu končit chcu se kouknout na Zběsilost (btw.: ze stejný kolekce jako LAdy Snowblood :D ) ... Tak se mějte :-*... Jesi si to tady někdo čte, tak mi děláte radost *IN LOVE* <3 :-*. Papapa :-*
Vashe oddaná ?! xD
No, tak minulostí se opravdu nedá žít. Každej si vzpomene na svojí minulost, ale nejde, aby se kvůli tomu zanedbávala přítomnost, tak jako když někdo myslí na to co bude zítra, za týden, za 10 let, prostě je to nesmysl, nejlepší je žít přítomností, proč se vracet za dnem, který uplynul a proč se trápit dnem, který ještě nebyl, vždyť takhle přeci se nedá žít, takhle je to vlastně jako kdybychom vůbec nežili. Já už jsem si to konečeně uvědomila a snažim se žít tím co je teď, ne tím co bylo a tím co bude.