
Vlastně nevím ani proč, ani nevím jestli je dobré, že sou to slzy, ale vím, že je to rozhodně změna k lepšímu. Nevím proč mě rozbrečelo, ale uplně mi vhrkli slzy do očí, když si u mě Deniska změnila komentář na libku z: "Nely ... Nemám co napsat" na: "Nelýýý...už je to všéchno dobrý..
mám tě ráda!!
" Nevím proč, ale úplně mě to dostalo ... Vlastně se vám přiznám, chodila sem k ní bez přezdívky (aby to nevypadalo, že se na ní moc často dívám) a koukala jsem jestli si ten komentář "náhodou" nezměnila ... Nevím, tak nějak mě to mrzelo ... No, ale už to neřešme, prostě je mi z toho aspoň o kapku líp.
mám tě ráda!!
" Nevím proč, ale úplně mě to dostalo ... Vlastně se vám přiznám, chodila sem k ní bez přezdívky (aby to nevypadalo, že se na ní moc často dívám) a koukala jsem jestli si ten komentář "náhodou" nezměnila ... Nevím, tak nějak mě to mrzelo ... No, ale už to neřešme, prostě je mi z toho aspoň o kapku líp.Taky jsem si včera slibovala, že dneska spočítám ty paneláky, který sou vidět z toho úžasnýho okna ve škole =D ... Samozřejmě z toho zase není nic, protože byla dneska hrozná mlha a já z těch paneláků viděla asi jenom 3 ... takže z tohohlenctoho taky sešlo =( ... Takže jsem jenom nepřítomně koukala do mlhy, snažila se rozeznat obrysy čehosi, co za tou mlhou bylo a v hlavě mi šrotily milióny, ba ne, MILIARDY myšlenek, ze kterých jsem vybírala, který stojí za to se nad nimi zamyslet a který ne ... Stejně se všechny točili kolem NĚHO, stejně všechny byli najedno brdo, ale proč mě tak staršně baví, přemýšlet a brečet nad věcma co jsou tak dávno pryč?? ... Dnešní přestávky jsem strávila zadumaná ve 3. patře, hodiny taktéž zadumaná se sluchátky v uších a vlastně jsem se z dnešních myšlenek doteď nevyhrabala ... Mysl mi rozjasnil jen Tomův úsměv, kterej mě vždycky vyčistí hlavu a vlastně vůbec nevím proč. Snad proto, že je tak upřímnej, tak přátelskej, plnej snahy pomoct. ASi si všechno namlouvám, ale on je prostě dokonalej ...
Dnes, jsem si u okna řekla, že MU nebudu psát ... zčásti, protože mám strach, že mi napíše, že si už nebudeme psát, že si pořád píšeme to stejný, že to nemá cenu a z části proto, protože jsem si chtěla dokázat, že pro mě není tolik, kolik si myslím, že je ... Ale pak mi napsal: "promiň... jestli sem se na tebe škaredě tvářil dneska... a že sem nepozdravil..." a já spadla zase do té jámy, zvané láska ='( ...
Vashe oddaná ?! xD
njn to znam, taky řikam, že nebudu myslet na tohle a na tamto, že neudělam nebo udělam tohle a tak, ale taky většinou to všechno udělam jinak, mno co sem se divivla, že sem udělala bylo to, že sedm jednomu hezkýmu klukovi, se kterym se trochu bavim sem mu zavolala a volali sme spolu, vůbec nechápu, že sem to byla schopná udělat, když sem mu nebyla schopná dlouho říct o číslo a prostě sem zdrženlivější, ale udělala sem to no a byla sem ráda :-) toho kluka mam ráda už dva roky, když ho nějakou dobu nevidim, tak třebas mě to tak nějak přejde a najednou ho vidim a myslim na něj