
Achjo, připadám si jako hrozně citlivej člověk, ale nechci taková být. Brečím skoro při každé příležitosti!! Brečím, když mi hraje ve sluchátkách nějakej smutnej song. A je mi úplně jedno jestli jsem zavřená doma, nebo jestli jdu po městě. Ve škole mi taky ustavičně tečou slzy a já si připadám jak strašná trapka. Dnes, když jsem s Deniskou vzpomínala na starý časy taky se mi drali slzy do očí, ale nakonec sem je naštěstí zaplašila. Ale když jsme se obejmuly a ona odešla, všechno se mi to vybavilo a somazřejmě (jak jinak?) mě začali ty slzy téct na zastávce a všichni na mě koukali jak na magora. V poslední době se mi taky mnohem víc dotýká to, když mi naši nadávají. Předtím sem to brávala s nadhledem, mávla sem nad tím rukou a řekla si, že příště to bude lepší. Ale teď se dokážu jen zavřít do pokoje a brečet. Taky nevím, jestli někdo sleduje Ordinaci v růžové zahradě, ale když jsem na ni včera koukala a Pavla našla ty snubní prstýnky, když jí umřel ten co jí je měl dát, myslela jsem, že nás vytopím jak jsem brečela.
Je toho všeho na mě asi děsně moc a já si hrozně přeju být jiná. Nic si nedělat z věcí, které jsou minulost, nelitovat se tak moc a řídit se podle hesla:"Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby nevěděl, jak moc to bolí!"
Ne tohle všechno nezvládám. Utíkám před lidmi a chci být sama, maximálně s jedním člověkem. Ve škole se nejradši procházím sama a mojí nejoblíběnější čiností se stalo koukání na cizí lidi a odhadování toho, jaké mají problémy oni. A přitom jsou přátelé to jediné proč tu ještě sem. Dnes jsem se s Deniskou bavila o tom, že by nás hodně zajímalo jak by se chovali lidi kolem, kdyby jsme se zabily. Došlo mi, že bych tak nějak postupně vybila svět kolem sebe. Víte jak to myslím?? Umřu já, umřou moji přátele, umřou jejich přátelé, umřou přátelé těch jejich přátel... ASi nejvíc jsem se pozastavila nad myšlenkou, jak by reagoval Vašek... Nevím, po tom všem bych mu nezazlívala kdyby si oddechl! Asi ybch čekala něco toho typu, že by dělal, že se tomu diví, možná že ho to trošku mrzí, ale přece jenom by si v skrytu duše myslel něco typu: "Aapoň bude klid!" ... Možná se pletu, ale jak říkám, nezazlívala bych mu to, má na to právo. Jsem kráva, nejradši bych si nafackovala za to všechno co sem mu udělala =(.
Vashe oddaná ?! xD
aoy...pekney design =* a clanek tk.. a nefackuj see...