close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5. 3. 2008 • Bude se mi stejskat?? Ale proč, vždyť "je to pryč"

5. března 2009 v 21:04 | N€lu$chQ@ |  ↓↓Deníček↓↓

Cože ten nadpis? V poslední době se mi do hlavy čím dál tím víc cpe myšlenka, že mi bude OKO chybět ... Nevím proč, vždyť už jsem si dávno udělala na papír velkou tečku, která mi visí doteď v pokoji na zdi. Asi sem si moc přehnaně věřila ='( ... Doufala jsem, že když si řeknu: "Konec", jemu řeknu: "Promiň" a lidem kolem řeknu to samý, co sem si řekla sama: "Je konec". Ale ejhle ... První den mi bylo lehce ... Týden na to, jsem zjistila, že je všechno stejně hrozně divný. Řeknu si konec a přitom se mi stejně žaludek obrací trémou, při každé sekundě kdy ho vidím? Ale pořád jsem se přesvědčovala, že je všechno dobrý, že jsou to donívající příznaky, i když jsem tomu sama nevěřila. Po měsíci věčného vsugerovávání větami typu: "Nemiluju ho, nemiluju ho!!" ... Jsem aspoň trošku uvěřila, ale teď? Nee, teď fakt ne, jsem hrozně povrchní. Obracení žaludku a zatmění před očima nezmizelo doteď a už jsou to 4 měsíce, myšlenky mi k němu bloudí častěji než je zdrávo a na fotky, kde se vyskytuje on, koukám snad 5x denně ...
A teď se mi tam začala cpát ta myšlenka, že za chvílu odejde. Pravda, nebudu podstupovat každodenní "předzvracecí" stav, ale i tohle bych přežila, kdybych ho tam měla aspoň ještě rok?! Ale osud to takhle dal a já na sobě shledávám známky toho, že bych vážně chtěla všechno podstupovat další rok, protože mi budou hrozně chybět, jeho "napůlpusový": "Čau" ... povýšený a znechucený pohledy lidí v jeho blízkosti, nad kterými se musím v duchu usmívat ... Míšino obvyklé: "Dnes sem viděla vykladače filé, měl modrobílej svetr" a hlavně, hlavně Tomovy úsměvy, který zmizí zároveň s "ním" a které ve mě probouzí zvláštní dobrou náladu a sílu k tomu, tvrdit lidem kolem, že je mi fajn. Nevím čím to, ale už mi 3 lidi řekli, že se na ně nikdo takhle hezky neusmál a že mi závidí a já? Já si asi až po tomhle uvědomila, jak moc pro mě znamenají a jak moc mě burcují k tomu, si uvědomit, že třeba už za dalšími dveřmi, které v životě otevřu čeká štěstí ... Sice jsou to jen chvilkové přebliky, ale snad i tyhle chvilkové přebliky způsobené pouhým upřímným usměvem ve mě probouzeji maličkou touhu žít dál a se zájmem očekávat co ještě přijde.
A s tímhle se mám rozloučit??? ='( ... Co ve mě bude tohle probouzet po "odchodu" těch úsměvů??? Co mě bude nutit k tomu jít dál? Pouhopouhé nic??
Co mi bude dávat další sílu k tomu, říkat, že je mi fajn?? Další pouhopouhé nic??
Chci tu mít něco, proč tu chci být, tak proč mi postupně prokluzuje všechno mezi prsty a já si připadám jako člověk bez prstů, kterými bych mohla ty "životabudiče" chytit??

P.S.: Ten obrázek je úplně úžasnej!!! Chci sedět na té lavičce!!! ...

Vashe oddaná ?! xD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 keri.H tvé sbé keri.H tvé sbé | Web | 6. března 2009 v 15:39 | Reagovat

ano máš pravdu obrázke je nádhernej taky bych tam celkem ráda byla, i já měla takový stavy, kdy mi bylo hrozně v prváku i na začátku druháku, vždycky mi bylo mizerně, ale vždy mi taky stačila i nějaká maličkost aby se mi pozvedla naláda a byla sem šťastná. Nejhorší bylo, když holky ve tříde měli pořád nějaký kecy, byla sem z toho na nervy, pak ještě tříďas, mno a když sem šla do prváku, tak ztáta pár kámošek a já z toho měla hrozný depky, bylo mi hrozně, a teď teď najednou je všechno jiný, naučila jsem se dívat na svět jinak, z té lepší strany, už se netrápím pořád tím, co jsem ztratila a jak si ze mě holky utahujou a tak, ale začla sem přemýšlet nad tím co mám a tak, i když někdy taky začnu myslet na to blbý, ale už ne tak jako dřív. No a přeju aby i ty jsi se měla líp, nechci aby ses trápila, chci aby jsi byla šťastná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama