close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Všichni máme problémy...

21. března 2009 v 21:25 | Mrs. JouJou |  ↓↓Moje příběhy↓↓
No tak jsem zase cosi sesmolila =D ... Není to o mě, ale inspirovala mě včerejší procházka a nález několikati papírků s notami =D ... no šak čtěte a komentujte ;P


Nepíšu tohle, kvůli tomu abych si postěžovala. Nepíšu tohle, kvůli tomu abych dala všem najevo jakej jsem chudáček. Píšu to, protože už vím, že ať máte problémy sebevětší, jdou vždy vyřešit! Podívejte se na mě, myslela jsem, že jsem na tom nejhůř, a koukejte jak to pro mě dopadlo…

Stojím doma před zrcadlem a zkoumám svůj obličej: "Jsem doopravdy tak škaredá?? Nebo co je na mě špatnýho???" Říkám si sama pro sebe a přemýšlela nad tím, proč se mnou skončil…Po chvíli "sebezkoumání" odsunu zrcadlo stranou a podívám se na meruňkově oranžovou zeď. "Nevím co dělat!" Poznamenám nahlas, ale přece jenom spíš pro sebe a zvažuju jednotlivé varianty: Počítač?? Ne, nemám tam co dělat. Televize?? Nic nedávají. Knížka?? Nechce se mi. Áá už to mám!! Půjdu se projít, zkusím si pročistit hlavu!!
Ve spěchu na sebe nahážu pár kousků oblečení a rychle seběhnu schody. Cestou ke dveřím ještě křiknu k taťkovi, kterej kouká na zprávy: "Jdu ven!", ale odpovědí mi je jen jakési neurčité: "Hmpff…"
Nejdřív mě to zaskočí, ještě se mi nestalo, že by táta nějaké moje oznámení přešel bez vtíravých otázek, ale přisuzuju to Televizním novinám, které si nemůže nikdy nechat ujít. Rychle se nazuju do svých oblíbených tenisek a vyběhnu ven.
Miluju to naše městečko!!! Není tu tolik lidí jako ve vělkoměstech a ta příroda jako by dýchala přívětivostí.
Vydala jsem se směrem k menšímu lesíku a cestou kopala do podzimního listí, které se mi přichomýtlo pod nohy. Žlutý list, hnědý list, červený list, bílý list … Počkat!! Bílý list?? Vrátím se asi o metr zpátky a zjistím, že to není list, ale obyčejný papír. Zvědavě se shýbnu a zvednu ho ze země. "Notyyy?" Protáhnu zklamaně a koukám na maličký papírek na který se tak tak vešlo 5 not a slovo "smutný"… Ani nevím proč, ale strčím si ho do kapsy a pokračuju směrem k lesu.
Asi po hodině bezděčného bloumání a opakování si svého životního příběhu dojdu konečně domů. Naprosto zmrzlá, unavená a špinavá, ale s aspoň trošku pročištěnou hlavou. Stáhnu ze sebe zablácený kalhoty a jdu je hodit do koše na špinavý prádlo. Ještě předtím si proberu kaspy a narazím na ten lísteček s notami, který jsem dnes našla. Kalhoty hodím rychle do koše a seběhnu po schodech ke svému keyboardu.
Celá napjatá položím prsty na klávesy a zahraju ten kratičký úryvek. Působí na mně smutným, ale zároveň uklidňujícím dojmem. Přehrávám si ten kousek pořád dokola a přemýšlím v jaké písničce jsem to mohla slyšet, ale žádnou mi to nepřipomíná. Znovu se kouknu na ten papírek a najednou si všimnu nečeho, co jsem předtím nezaregistrovala. Je tam úplně maličkým písmem v rohu napsaný "V. Podolský" … Napjatě zapnu počítač, otevřu prohlížeč a otevřu si Google a s příjemným napětím v břiše vyklepu: "V. Podolský + smutný" a čekám až mi něco vyjede. Čekám nějaký text písničky, proto jsem tam zadala i to jediné slovo, které z textu znám. Nemýlím se!! Po pár vteřinách mi vyjede několik odkazů. Kliknu hned na ten první s názvem: "V. Podolský - Neřeš to Text písně" a za chvíli se mi načte stránka s pár slokami. Pročítám je a čím dál víc mi to připomíná mě. Ale nejvíc mě zaujme refrén.:

"Nekonči život, skonči jen kapitolu,
promysli si postup, vyhni se karambolu.
Znič však všechny připomínky,
zapomeň i na vzpomínky!"

Okouzlil mě a zároveň mi vnuknul nápad. Refrén si rychle přepíšu na papír a vyběhnu po schodech zpátky k sobě do pokoje a s jistotou šáhla po mých "vzpomínkách". Měla jsem je všechny pěkně pohromadě. Fotky s NÍM, dopisy od NĚJ, fotky s bývalými přáteli a podobně. Vyběhnu ven i s krabicí a hodím ji na volné, kruhové místo ohraničené kameny, které se v naší domácnosti bere jako ohniště. Škrtnu zápalkou a pak už jenom koukám do plamenů jak rychle hltají papírovou krabici. Když už nemají co "jíst" zhasnou a po mé "vzpomínkové" krabici zůstane jen hromádka popela.: "Chutnalo jim!" Pomyslím si s úsměvem a zpátky do domu se vrátím už s prázdnýma rukama a s úsměvem na rtech. Dál si řeknu, že už mu nebudu psát. Ani na mobil, ani na ICQ. Prostě nebudu!!! A víte co??? Je mi líp!!!

Tak a tady máte ukázku jednoho řešení … Co jsem tím vlastně chtěla říct?? Hlavně to, že žádný problém není neřešitelný…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vejussh_Tvé SbÉčKo_KteRé Tě LaWuUjé_♥ Vejussh_Tvé SbÉčKo_KteRé Tě LaWuUjé_♥ | Web | 22. března 2009 v 10:30 | Reagovat

Ahujky eSBénko... promin moc že jsem tu ted jaksi moc nechodila... ale mám toho ted fakt až nad hlavu... a jako ty další týdny a vše mám upe plnéé... a tak no... :( ... alespon se nenudím :D... Tak promin.. O:-) .. a co ty...? Jakpak se máš a tak..? :) .. Jo jinak mám upe dobré články a všechno ♥ .. Zatím se měj páá ♥

2 Vejussh_Tvé SbÉčKo_KteRé Tě LaWuUjé_♥ Vejussh_Tvé SbÉčKo_KteRé Tě LaWuUjé_♥ | Web | 22. března 2009 v 10:39 | Reagovat

Ssry chtěla jsem napsat že ty máš skvělý články :D .. promin překlik.. :) ... Jo jinak tento článek jsem si četla si 4x... je fakt dobrý.. asi si mě inspirovala... No jo... každý je někdy v takový situaci... ale nevím jak bych to já vyřešila... ale je to fakt "kurýrní" řešení... :D ... Možná bude dobrý si to napsat a pak činit... NO... uvidíme .. :) ... Pá

3 keri.H tvé sbé keri.H tvé sbé | Web | 22. března 2009 v 10:41 | Reagovat

je to krásně napsaný, prostě úžasný :-)

4 Mrs. JouJou Mrs. JouJou | E-mail | Web | 22. března 2009 v 13:05 | Reagovat

Děkuju moc =)

Vejussh: A tobě tohle doporučuju =) já se do toho pouštím tento týden, tak jsem sama zvědavá jak mi to dopadne =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama