Duben 2009

29. 4. 2009 • Poslední zvonění :( ...

30. dubna 2009 v 20:38 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

"Hypís to dneska sluší, měla
by jako kurva chodit oblečená
častěji! No nic, du si dát bonbón.
Jé ten je od ní, určitě mi ho otrávila,
abych se jí nesrala do Toma!"

Achjo, ty dnešní blbý hlášky byli fakt moc fajn :D. Ale přesto mi teď není fajn ... Je mi tak nějak všelijak :(
Rozesmátě, protože dneska byli super diskuze.
Obdarovaně, protože mám nový oblečení.
Zklamaně, protože ONI už ho neuvidí.
Ubrečeně, protože se loučím s těmi, co byli rok a půl mou nedílnou součástí.
Sentimentálně, protože jsem dnešní volné chvíle vyplňovala vzpomínkami.
Naštvaně, protože jsem se nedokopala k tomu, dát MU už konečně to cédéčko.
Vylekaně, protože nevím, co bude dál.
Teskno, protože už teď vím, že JE moc často neuvidím.
Prázdno, protože i školní chodby budou prázdné.
Až mě zaskakuje, jak moc mi je z toho zle. vždyť s víc než polovinou z nich jsem neprohodila ani slovo, víc než polovina se na mě dívala škaredým pohledem. Víc než polovina, si o mě myslela tolik špatnýho. Ale já se toho nechci vzdát!!
Dnešní večer jsem strávila pláčem s "Vaškovskou" krabicí před sebou. Už tři měsíce se ji chystám spálit, ale jaksi se k tomu nemám. Asi se na to vykašlu a nechám ji válet se na zemi vedle mého psacího stolu. Ale určitě přepíšu nápis "Wenca", protože už mi to přece jenom přijde mírně trapné. To víte, rostu. ;)
A přece jenom je v té, pro někoho bezvýznamné, krabici uchována obrovská část mých posledních dvou let. Fotky, rozvrhy, citáty k nám dvoum pasující, dopisy, stejně nikdy neposlané, omluvy, stejně nikdy nevyřčené, vytištěné společné diskuze, básničky věnované jen a jen JEMU a hlavně tam jsou moje nesplněná TAJNÁ přání, které jsem dovnitř šeptala, když mi bylo vážně smutno.
Víte co bych chtěla? Chtěla bych se jednou do té krabice podívat s ním a nebrečet. Smát se své naivitě, nezdolnosti a úchylce v tom, uchovávat se všechno, co s NÍM má aspoň trošku něco společnýho.
Už vím, že ji nevyhodím. Zůstane u mě rok, dva, tři, pět, deset. Dlouho! Nedám ji z ruky i kdyby mi za ni dali milión!! Protože vzpomínky, ať špatný nebo ty pěkný, jsou to nejkrásnější, co v životě máte. A to mi věřte! Všichni říkají, abych žila přítomností. Ale co by byla přítomnost, kdyby nebyla minulost? Vždyť v časovém úseku "minulost" jsem si budovala všechny vztahy, hodnoty a majetek, tak přeci nejde nežít tím, co se dělo v minulosti. Bydlíte v obydlí, které jste si stvořili v minulosti. Chodíte ven s přáteli, se kterými jste se seznámili v minulosti. Vzpomínáte na to, co jste zažili v minulosti. A proto bych: "Žij přítomností!" spravila na: "žij přítomností, ale nazpomínej na to, že všechno kolem tebe je minulost!"

Vashe oddaná ?! xD

Řetězák 3.3

28. dubna 2009 v 16:29 | Mrs. JouJou |  ↓↓Řetězy↓↓
Vítej u řetězáku...xD
Doufám,že ti aspoň zvedne náladu...;)


1.Ahoy...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Čest :)
2.Napiš vtip...xD
http://emo-hannah.blog.cz/ V blázinci se ptá návštěvník ředitele, podle jakých kritérií rozhoduje, zda někdo tu bude zavřen nebo ne? Ředitel vysvětluje: "My napustíme vodu do vany, dáme kandidátovi lžičku, hrneček a kýbl a požádáme ho, aby vanu vyprázdnil." - "Aha, rozumím, normální člověk vezme kýbl, aby to šlo rychleji, že?" - "Ne, normální člověk vytáhne špunt. Chcete u nás pokoj s balkonem nebo bez?"
3.Líbil se ti předchozí vtip...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Yezz, jinak bych ho sem nedávala :)
4.Nejftipější slovo....xD
http://emo-hannah.blog.cz/Bambůůzna :D, Doort :D, OKO :D
5.Tvoje hláška..xD
http://emo-hannah.blog.cz/Já nevím, bylo jich hodně ale já už si to nepamatuju xD ASi takový to: "Jéé, padá letadlo a víš co si přeju?? Aby si byl v něm ... Nenene, teď se to nesplní!" :D
6.Hláška z filmu....xD
http://emo-hannah.blog.cz/ Kde asi soudruzi z NDR udělali chybu? xD
7.Hláška dne...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Dneska?? Oj, já nevím xD
8.Tvůj trapas...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Jako neska nebo všeobecně?? Dneska nic, ale jinak je toho plnoo xD
9.Hodila bys balonek s vodou po učitelce kdyby ti dali 10000...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Jasně!! Při nejhorším by mě vykopli ze školy a to se nevyrovná 10 000 xD
10.Proběhni celej byt a štěkej...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Okey, provedu :) ...
11.Co ti na to řekli...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Nic, jsem sama doma :D
12.Co si kdy udělala nej blaznivějšího...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Chození po městě s "Lek" na čele (vedle mě člověk s cedulkou "Baf", žee Ká? :D)
13.A co bys chtěla udělat ale neni to zrovna dobrá věc..xD
http://emo-hannah.blog.cz/Jéjda, já nevím xD, nad tím sem nepřemýšlela xD ...
14.Co si kdy řekla učitelce a nebylo to zrovna vhodné...xD
http://emo-hannah.blog.cz/Já nevím, ona považovala za hrozně nevhodné, když jsem se jí zeptala "A k čemu nám to bude?" Tak oobrovskou diskuzi jste NIKDY nezažili!! xD
15.Vymysli si ftip....xD
http://emo-hannah.blog.cz/Vzpomínám na starý časy :D ... bylo mi asi 5 já vymýšlela vtipy, jeden z nich zněl nějak takhle: "Spadne anděl do jámy a jde kolem čert. Anděl volá: "Čerte pomož mi" Čert na to: "Pomož si sám" ... A končilo to oobrovským záchvatem dětského smíchu :D
16.Napiš větu kterou chápou jenom tvoje lidi...xD
http://emo-hannah.blog.cz/"Mmm...mám ráda dorty" :D nebo "Mámo tu ... Sekanááá" :D

24. 4. 2009 • Nejlépe zmáčknout delete!

24. dubna 2009 v 16:20 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Tak mám dnešek za sebou. Chvíle strávené tam, kam bych už neměla nikdy do své smrti zavítat taky. Ale špatný pocit je tu pořád.
Ráno to bylo ještě v pohodě, to jsem to proběhla, kámoška která na mě čekala už tam stála a stihli jsme jen probrat posprejovanou zeď na zastávce té šaliny, kde jsme nastupovali. Prej to bylo malovaný na zakázku, nějaké učitelce. Jestli jsem to teda dobře pochopila!? :D ... No, ale to vás nezajímá, že? Jen sem chtěla říct, že ráno když jsem "tam tudy" šla bylo uplně v klidu. Strávila jsem tam chvilinku a pak jsem sedla do šaliny...
Ale to odpoledne :( ... Došla jsem na zastávku a zjistila jsem, i právě ujel autobus, takže tam budu muset čakat nějakejch patnáct minut. "Nevadí, to vydržím!" ... Ale blbost ... Takovej kolotoč pocitů se ve mě netočil už pořádně dlouho. Víc než z půlky sem doufala, že se tam neukáže, zapadlej kousíček mysli doufal, že najednou vyjde z té uličky, která vede tam k němu ... Ochromoval mě strach z toho, co by se všechno mohlo stát. Kdyby třeba vyšel ven jeho otec ... Asi by mě jeblo :( ... A tady to všechno přebíjel ten příšernej chtíč VŠECHNO změnit!!!! Vrátit čas až někam k začátku tady toho všeho. Stydím se. Já se tak strašně stydím...Za to všechno co jsem dělala. Chovala jsem se fakt jako kdybych byla retardovaná. Takovej chytrej blbec, jak tomu říkáme s Kačenkou. To všechno co jsem dělala ... Uááá, nejradši bych si za to nafackovala. Fakt jo :( ... Nebo vrátila čas před to všechno, nechala to zajít maximálně k tomu, že bych mu napsala na ajsko, ale pak už NIC!! Ani škrt!! ...
Achjo, no vidíte to?? Vždycky neuvažuju, něco udělám a pak bych se za to nejradši zaškrtila. A asi moje největší chyba je, že si pak přeju aby mi odpustili. ON i ONA ... Nevím co bych za odpustění dala. Asi všechno co je v mých možnostech. Takovej ten kámen co v sobě mám. Kámen z toho, co jako mám dělat. Čím to všechno omluvit ... Není pro to omluva ... Prostě to neexistuje :( a mě to strašně mrzí, víte?? Že jsem to všechno zkazila ... Od základů :(
Ale tak co už s tím, že jo ... Stejně ho teď už nebudu vídat, nebudu se muset propadat studem 100 metrů pod zem a tak často nad tím přemýšlet. Nad tím všim co byla a co nebyla chyba. Jak říká ONA, možná si trošku pobrečím, ale to se dá pochopit ... Teda myslím :D ... A jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Doufám, že moje přemýšlení jak bych chtěla všechno vrátit se značně omezí a já budu moct aspoň někdy smysluplně uvažovat =) ...

Vashe oddaná ?! xD

23. 4. 2009 • Chci být mladá, bezstarostná, nezkažená...

23. dubna 2009 v 21:01 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

"Tak teď budu hledat folksvágny."
"Tak jo, já škodovky!"
"Jeden, druhej..."
"Tam byl jeden."
"Tak fajn, mám tři."
"Achjo, proč jsem to říkal...Ale stejně mám 5!!"
"Změníme to, budu hledat autobusy...Tam jsou čtyři vedle sebe!"

Kolik jim mohlo být?? Devět?? Deset?? Možná ... Ale já se nad tím musela usmívat. Ta bezstarostnost co z nich sálala byla tak hrozně nepřehlédnutelná!! Jeli do fotbalu ... Došlo mi to, protože měli Adiddas tašky a vystupovali u fotbalovýho stadiónu.
Chtěla bych být taková. Nestresovat se vůbec z ničeho. Jen se smát, chodit kamsi do 4. třídy, nosit domů jen jedničky, nezamilovávat se, nebrečet nad ztrátou kamarádů. A hlavně: "Nepřemýšlet nad tím, co jsem kdy udělala špatně!"
To mi asi vrtá v hlavě nejvíc ... V poslední době si vyčítám snad všechno co jsem udělala. Jak jsem povídala, že jsme se rozhádaly s Denny, začala jsem si vyčítat, proč jsem neudělala to a to a to jinak. Protože mi bylo na blití z toho, jak mě ÚPLNĚ ignoruje. A já si zvládla jen vyčítat úplně všechno. Úplně všechno, protože nevím, proč se to vlastně stalo, takže si nemůžu vyčítat jen něco, ale musím úplně všechno. Od začátku až po úplnej konec. Po poslední slovo, co jsme si napsali. Po prachobyčejné "Sbohem". Měla jsem to říkat? A je to zase tady, vidíte?? Zase nad tím vším uvažuju!
Chci to všechno vrátit zpátky. K začátku prázdnin, kdy jsme se poznaly a zksuit to znovu. A pokud by se nepovedlo ani tohle, pak už by mi došlo, že to vážně nemá cenu! ...Ale teď ještě ne!!! Vždyť to nemůže jen tak skončit :( ...
Zejtra du do ZOO, mám sraz s kámoškou na zastávce busu, kterej parkuje tam, kde bydlí Vašek ... Mám z toho strach, víte?? Ani nevím proč, Ale projít si to celý v myšlenkách znovu a znovu a znovu. Bude to napínák na nervy jak prase, to se vsaďte!!! Ale Tak nějak to překonám ... Snad ... bude to maso xD ...

Vashe oddaná ?! xD

21. 4. 2009 • Článek tak nějak o ničem ... Jestli nechcete, nemusíte číst :)

21. dubna 2009 v 21:05 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Achuuj,
Tak zejtra (nebo v pátek) má dost lidí den D, co? :) ... No nemyslete si, taky jsem si to před dvěma lety zažila. Je to dost špatný, ale já vám držím pěstičky. Já se budu válet v divadle a koukat na film o Beatles! :) Takže budu mít dost času vám držet všechny palce :) ... vůbec se mi tam nechce, to vám povídám, ale taky vám nezávidím, že si budete pařit mozky v místnosti na které najdete napsané své jméno. Ale vy to vážně zvládnete, tak jako jsem to zvládla já!! :)
Do toho divadla se mi vážně nechce :( ... Tom mi povídal, že můžu jít s nima do pivováru ... Hned bych šla, ty jo, ale poté, co jsem zjistila, že jich de jen pět a mezi nima i můj bývalý vysněný, jsem usoudila, že to není dobrej nápad. Že by se na mě díval svým zpytavým OKEEM :D a já bych buď rudla nebo chcala smíchy. A kdybych neumírala smíchy z něho, vsaďte se, že bych umřela při pohledu na profesorku co de s nima. Protože na ni mám vážně až přehnaně moc vzpomínek :D :D. A ani jedno není moc přijatelnej děj :D :D ... Takže si radši odsedím hodinku v divadle.
Taky jsem přmýšlela nad tím, že mám jakousi úchylku ... Nedokážu koukat po mladších klucích. Otočím se za polovinou starších, ale když jde kolem nějakej podobně starej jako já a je pěknej, dokážu si říct jen: "Ach jo, kdyby tak byl starší!" A to mě celkem štve, takových co by se chtěli shazovat s mladší moc není, co? :( ... Ale třeba mě to časem přejde, až mi bude 18 a budu moct koukat po těch po kterejch koukám teď :D ...
Pak mi vůbec nejde škola :( hlavně chemie a matika :( ... A dneska mě mamča seřvala, když sem prohlásila, že škola není všechno. Její reakce byla, že prej škola JE všechno, že bez ní to nikam nedotáhnu a že jestli chcu skončit na ulici. Ááách, mě to táák štve :(
Nenávidím to!! Když mám v pohodě oklní život, posere se mi škola, když jedu ve škole na jedničky, posere se mi všechno kolem. Tak sakra co si mám vybrat :'( ...
Dneska mě pokopal koník na jízdárně ... Mám rozsranou nohu a bolí to jak čip. :( ...
Ách, dnešní článek je pořádně zmatenej, že?? Já říkala, že si to nemáte číst! :D Sbohem!! :D

Vashe oddaná ?! xD

Les yeux d'la tete - Un peu trop

20. dubna 2009 v 16:01 | Mrs. JouJou |  ↓↓Písničky↓↓
Krásná písnička, Krásnej jazyk ... *IN LOVE*
!I love it!


Inspiraci sem ukradla ... No však on až sem přijde bude vědět :D ... Ale ať to nebere jako, že to kradu, přiznávám se, že jsem to nenašla já, okey? :D
Jinak slova ani překlad nikde nejsou a já francouzsky neumím, takže to teď budete mít beze slov ;) Můžete se kochat jen přes uši :)


18. 4. 2008 • Ach, ty sny! :D :D

18. dubna 2009 v 20:29 | Mrs. JouJou

Mám dost ze svých snů. :D Dnes se mi zdálo, že u nás byl Vašek :D :D ... Že u nás spal a já vůbec nevím co tam dělal. Pak tam dělal cosi s novinama ... Lezl nám za pohovku a vytáhl štos novin. Ale mi tam žádný nemáme :D :D. Pak mi řekl, že se mnou musí mluvit a já se probudila :( ... Sice jsem se snažila usnout, ale nepovedlo se mi to a stejně si myslím, že i kdyby se mi to povedlo, už se mi nepovede vrátit přesně do tady toho snu.
Předtím, o velikonocích, se mi zdálo, že sem seděla u Vaška doma :D :D ... V kuchyni :D ... A byla tam jeho máma, která měla modrý vlasy :D :D a furt na mě měla nějaký kecy ... Už nevím jaký, ale furt nějaký hnusný narážky ... A pak jsme šli s Vaškem na ohňostroje :D :D
vlastně nevím, proč se mi ten Vašek do těch snů furt cpe!? :-O Ale tak aspoň je sranda!! :D
Předtím se mi zdálo, že mě zabil Pavel ... Ale to už je dost dlouho ... :D
A vůbec, mám takový dooosti vtipný sny :D ...V najbližší době si chcu něco půjčit v knihovně od Sigmunda Freuda. Takovej ten co zkoumal ty sny ... Celkem by mě zajímalo, na jakým základu ty sny jsou. Jesi to nějak záleží na tom, na co myslím před spaním atd. atd. Fakt se těším! Doufám, že to v té knihovně budou mít ...

"Nestrkej si ty prsty do pusy!!"
"A proč ne??"
Ano, nad tím jsem si dneska pořádně zauvažovala. Byl tam nějakej malej kluk, mohlo mu bejt asi tak pět ... A položil tuhle otázku ... Přelila se přese mě taková vlna ... Připomněla mi mě! Připomnělo mi to časy, kdy jsem ještě blouznila po Václavovi ... Všichni mi říkali ať ho nechám na pokoji ... Já se ptala: "A proč?" ... Teď už vím proč ... Nadělalo mi to hromadu problému, málem sem skončila u psychologa ... A zahodila sem tím 9 měsíců ... A já se tak blbě ptávala "Proč?" ... Ale asi bych těm problémům měla být vděčná ... Donutili mě udělat svůj krok k zapomenutí. Předtím sem se nějak nesnažila. Asi týden po tom všem jsem za ním došla, omluvila se, přestala mu psát a přestala jsem se snažit ho vídat. A teď jsem čistá. A jsem šťastná!
Ano, vlastně otec, který stříhá keříky (:D :D Holky?? :D) byl doopravdy k něčemu. Došlo mi to až teď, víte?? Předtím jsem mu to měla hrozně za zlý a teď bych nejradši běžela k Vaškovi a pořádně jeho tátovi poděkovala ... Ne za zmatek, který vyvolal ve škole. Který vyvolal doma. Který vyvolal v mé bezprostřední blízkosti. Ale za zmatek, který vyvolal ve MNĚ!! Zmátek, který měl složení z: "Musím zapomenout, ale jak?? Omluvím se a dám mu sbohem!"
Ano, jak osvobozující, když jsem přišla k němu a za všechno se omluvila ... Spadlo ze mě toho tolik, jako kdybych shodila půlku své váhy.
Takže můžu jen a jen děkovat!!??

Vashe oddaná ?! xD

17. 4. 2009 • Dycky něco řeknu, nesplním to a potom na to doplatím ...

17. dubna 2009 v 20:18 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓
!POZOR OSPRAVEDLŇUJI VAŠKA, ŽE TO TOMOVI PREJ NEŘEK ... SICE TO ŘEK NĚKOMU JINÝMU PŘES TOHO TO ŠLO BLA BLA BLA ... ALE ON TO NEŘEK ... NECHCE SE MI PŘEPISOVAT CELEJ ČLÁNEK TAK TO MÁTE TAKHLE :D!



Ahoj ... Pamatujete, jak jsem vykládala, že bych měla přešoupnout tento blog na jinou stránku?? Že sem chodí moc nežádaných lidí?? Och, jak já bych chtěla, ale vůbec se mi nechce přecházet. Mám to tady tak krásně zabydlený, všechno popořádku ... Den za dnem ... Nechci jít někam jinam ... Nechci mít půlku života tady a druhou půlku někde jinde. ale asi to v nejbližší (Když to říkám já, spolehněte se, že je to dost daleko :() době vážně budu muset někam přesunout.
Protože vážnený pan Václav si sem chodí jak chce, což by mě ani tolik nevadilo, je mi jedno, že si to tady čte. Ale vážně mi vadí, že to šíří dál. A ještě k tomu nesmysly. Včera jsem se dozvěděla, že chci pozvat Toma na rande. Byla to pro mě novinka. :D ... Nevím, jestli si pročítá jen části článku, ale i kdyby si četl jen zeleně zvýraznený části, přece jen by mu neunikla věta: "NEJSEM zamilovaná"
Je tam napsaný tohle: "zkusila jsem Toma pozvat ven. NEJSEM zamilovaná, v tom to není. Jen ho beru jako opravdovýho kamaráda."
A on Tomovi řekne, že ho chci pozvat na rande?? Asi žije v jiným světě, jestli si doopravdy myslí, že kluk a holka můžou chodit jen na RANDE. No řekněte, byli jste vždycky s klukem (popř. holkou) jen na rande?? Zní to hrozně hnusně, připadá mi, jako kdyby se ode mě čekalo, že jak toho s kým jdu uvidím, vrhnu se mu do náruče.
Ne to fakt ne!! Jak mi to Tom včera napsal, že mu prej Václav říkal, že ho chcu pozvat na rande, málem mi vypadly oči z důlků. Nakonec se to tak nějak vysvětlilo. Ale mě nejde o tady tohle. O to, že se k Tomovi dostaly špatný informace.
Mě jde o to, že tady "někdo" vykládá lidem kolem sebe něco, co vůbec není pravda a já kvůli tomu zuřím. Takže bych ho (ale i všechny ostatní) chtěla poprosit, aby nevykládali blbosti lidem okolo, protože mě to vždycky rozzuří na nejvyšší míru! :-/

Tak jo můžem dál, už sem si napočítala do desíti a jsem klidnější :)
Ještě se vrátím k tomu článku a té hádce. Všichni lidi, co o tom slyšeli, nebo to četli, mi řekli, že si uvědomí, že jí chybím. Ani nevíte, jak moc bych chtěla aby to byla pravda. Ale tak třeba to tak vážně bude, když to řeklo tolik lidí.
Ale i tak bych chtěla být kluk. včera sem o tom mluvila s Tomem :D Tak povídal, že kluci si daj po držce a pak sou zase kámoši :D :D ... Jo, to bych chtěla ... :D ... Mít pár modráku, natrženej ret, ale spokojenej pocit, že sme si to vyříkali "po svým" :D :D ... Ááá, chci být v příštím životě kluk :D :D

Vashe oddaná ?! xD

Básnička

16. dubna 2009 v 21:20 | Mrs. JouJou |  ↓↓Nevešlo se↓↓
Když přijde to, co se nemělo stát,
Když zradí tě ten, koho jsi měl moc rád,
Když zasáhne tvrdou ranou srdce tvé,
Vytvoří na čele vrásku svou,
Zapomene na slůvka, co se šeptaly tmou,
Na slova krásná znějící ozvěnou,
Na city, které jste měli před sebou,
Na krásné chvíle trávené spolu,
Na jarní kvítí, vůni petrželu,
Na krásné chvíle, dotyky, kdy jste byli spolu,
Na snídaně u jednoho stolu,
Celý svět není bez andělů,
Anděl se skrývá v každém z nás,
Láska vstoupila mezi vás,
Uvědomila sis co všechno máš,
Ani nevíš jak moc mu dáš,
Neváží si toho, led drží stráž,
Led na srdci - Jeho stráž
Zmrazí tebe, nic neděláš
Nebráníš se, miluješ ho tak
Že nevidíš nořící se mrak,
Nevidíš, že blíží se déšť
Spadne kapak, spadnou dvě,
Slzy tečou po bradě,
On tě ranil,
Rozbil srdce,
Plaveš ve velké řece,
Střípky srdce plynou dál,
Protečou kolem katedrál,
Stavíš zeď,
Kolem srdce hradbu,
Nepropustíš ani pravdu,
Za čas se však brána otevírá,
Do srdce opět láska zavítá,
Bude krásná, bude šťastná,
Hradba už nebude více nutná.

Vlastně jsem to sem napsala jen abych to měla někde uložený. Napsala to nějaká holka z youtube, má to ve videu, má přezdívku KOKOS250, nechci to ěnjak kopírovat, jen se mi to zdá dokonalý ... Nemyslím verše, ty někdy pokulhávají, ale děj, tu PRAVDU!! A tu chci mít tady an blogu po ruce, tak mi promiňte že vás tím zatěžuji.

16. 4. 2009 • Tak jo a předsevzetí je tak nějak v tahu! :'(

16. dubna 2009 v 20:28 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓
Ahuj,
Nevím, jestli ti, co to teď čtou sem chodí pravidelně, ale jestli ano, tak si určitě pamatujete na moje předsevzetí, že i když mi někdo podkopne nohy tak, že padnu plnou rychlostí na hubu, tak nad ním mávnu rukou. Že mi za to nestojí. Teprv teď poznávám jaký to je machrovat a pak když to zažijete na vlastní kůži těžký plnit.
Tohle předsevzetí jsem si dala v souvislosti se třema určitýma lidma, kterým hrozně moc věřím a říkám jim všechno. Porušila jsem ho, ale s člověkem, na kterým mě hrozně záleží a taky jsem ho nikdy nechtěla ztratit. Teď tu sedím, běhá mi mráz po zádech a nevím co dělat. No řekněte, co by jste udělali vy, kdyby se vám ozval zvuk ICQ a před vámi by vyskočila obrazovka s textem:

"Ahoj
Chci ti jen říct, že by jsme se měly přestat už úplně bavit.
Vidím ty tvoje nesnášenlivý pohledy na mě
A o to já nestojím...!!!
Takže se radši budeme ignorovat
A nedívat se na sebe"

Říct: "Vyrazilo mi to dech" je moc slabý slovní spojení ... Fakt jsem myslela, že se budem snažit ještě aspoň chvíli :'( ... Ano, uznávám, stalo se mezi náma toho hrozně moc, ale když vzpomínám na ty starý časy před TÍM (NÍM??) tak se mi nějak nechce věřit, že to má skončit takhle ... Proč to ten navrchu nenechal, když už mermomocí chtěl aby jsme spolu nebyli nějak spojený, ta kproč to nenechal tak jak to bylo?? U toho, že když mi bylo 8 tak se na mě jednou usmála na koncertě na záchodech. Do 12-ti let sem na to zapomněla, pak mi napíše jestli nemám ICQ a my se dáme dohromady o prázdninách jako nejlepší kamarádky. A pak se z toho stane tady TOHLE!! Taková oporná sračka!! Hádka každej druhej den, strach z hádky každou minutu. Nevěřím tomu!! Přece to takhle nemůže skončit!!
Mě je zle ... Já už končím, brečím, nevídím na klavku, knedlík v krku mám obrovskej asi jako když zmuchláte do kuličky A3 a točí se mi žaludek. Tak už končím. dnes to máte bez obrázku, bez zeleně zvrazněnýho písma a bez různých dalších bonusů

Vashe oddaná ?! xD

Řetězák 3.2

14. dubna 2009 v 21:37 | Mrs. JouJou |  ↓↓Řetězy↓↓
  • Podle čeho sis vybral adresu blogu?
  • Líbí se mi too, ta houpačkaa *IN LOVE*
  • Měníš design často?
  • Ani ne, jen čas od času.
  • Podle nálady nebo prostě pravidelně?
  • Podle nálady!

Plyšový medvídek Matyáš

11. dubna 2009 v 22:10 | Mrs. JouJou |  ↓↓Moje příběhy↓↓
Další moje povídka, tak jako dyžtak okomentujte :)


Plyšový medvídek Matyáš
Ahoj. Jsem plyšový medvídek. Říkají mi Matyáš. Moc si zakládám na tom, že mám už od narození jméno, na rozdíl od jiných medvídků, kteří ho buď nedostali vůbec nebo jim ho přidělil až ten, který si je koupil. Ale já jsem MIMOŘÁDNÝ medvídek. Poprvé jsem koukl na svět v italské továrně Pretty Toy, kde mi na tlapku přivázali cedulku s ozdobně napsaným jménem a přiřadili mě do zvláštní sběratelské kolekce. Mám taky tři brášky. Jonatána, Roberta a Maxmiliána. Vůbec nevím jak skončili. Jestli jsou u nějakého milujícího sběratele nebo leží na půdě a pomalu se na ně snáší prach. Taky jsem si takové peklo prožil.

"Happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday milá Adélko, happy birthday to you." Zpívali Adélčiny rodiče a podávali jí malý měkky balíček. Ano, v něm jsem byl já. Adélka si ho vzala od rodičů a ani se nesnažila rozbalit ho tak, aby papír zůstal celý. Trhala ho bez mrknutí oka a útržky balícího papíru lítaly do všech stran. "Jééé, těn je kvásnej." Zažvatlala svým pětiletým hláskem, když oddělala i ten nejposlednější kousek papíru a oboum rodičům, napřed mamce a potom i tatínkovi, vlepila pusu.
Od té doby mě tahala všude sebou a mně to dělalo moc dobře. Šeptala mi svoje nejtajnější tajemství, brávala mě k sobě do postýlky, vozívala mě po různých dovolených a když jí bylo smutno, vždycky si mě brávala a objímala mě. Bylo to takhle dlouho. Dostala mě v pěti letech a asi do třinácti jsem byl její nedílnou součástí. Ale poté k ní začali chodit kamarádky a potom dokonce i kluci a ona mě vždycky strkala za topení, aby ostatní neviděli, že její výbava pokoje obsahuje i malého, už značně ošuntělého medvídka. Vytahovala mě, jen když byla sama a na noc. Ale přes noc už se ke mně netulila jako za mlada. Chybělo mi to, ale z části jsem byl rád.Mohl jsem kdykoliv vylézt z postele, aniž bych ji probudil a projít se po pokojíčku. Nejvíc času jsem trávil u malého okýnka, ze kterého bylo krásně vidět na oblohu plnou jasných hvězd. Rozesmutňovalo mě to a čas od času mi to vehnalo do očí maličký medvídkovský slzičky. Nemyslete si, i plyšové hračky umí plakat. I plyšové hračky mají srdce.
Po nocích jsem vysedával na okenním parapetu, plakal a k ránu jsem zase zalézal k Adélce do postýlky. Takhle to bylo asi rok, potom už se mnou ani nespávala. Posadila mě na skříňku a já koukal, jak se maluje před zrcadlem a jediná její radost je značkové oblečení. Tou dobou už jsem mohl plakat i přes den a když byla Adélka v pokojíčku, protože už si mě stejně nevšímala.
Když jí bylo patnáct, tak ji máma donutila udělat velkej úklid a já jsem skončil s hromadou dalších hraček na půdě. Přes den jsem tam trpěl nudou a přes noc, jsem chodíval k Adélce do pokojíčku a zasněně jí pozoroval. Asi to musel být hodně zvláštní pohled, když stál mezi velkýma dvoumetrovýma dvěřma maličkej třiceticentimetrovej medvídek a fascinovaně koukal na patnáctiletou tmavovlásku. Ale mně to hrozně připomínalo starý časy. Vydržel jsem tam stát celou noc a teprve k ránu se vracet na tu zaprášenou tmavu půdu. Dělal jsem to takhle každou noc.
Až jednou vylezl nahoru Adélčin tatínek a krabici, kde jsem byl já a ještě plno dalších hraček snesl po schodech dolů. Potom položil krabici na zem a odklopil víko. Chvíli se mezi námi přehraboval a vůbec mu nevadilo, že mě asi třikrát píchl do oka. Poté vytáhl mě a ještě další tři hračky. "Tyhle bych vzít mohl, nemyslíš?" Podíval se tázavě na Adélčinu maminku. "Vem co uznáš za vhodný, já se ve starejch hračkách nevyznám!" Odvětila mu maminka, on jenom pohoršeně zavrtěl hlavou a shrábl mě a ty další plyšový hračky do nějaké igelitové tašky. Poté mě odnesl do auta a jelo se.
Nevím kudy jsme jeli, přes igelit jsem neviděl, ale asi to muselo být hodně prudký, protože jednu dobu jsem byl na levém sedadle, po chvíli na pravém, poté zase na levém a když jsme konečně zastavili, skončil jsem dokonce na podlaze. Když mě konečně vytáhli z té rozpálené tašky, byli jsme v nějaké zatuchlé místnosti a všude kolem se válelo hrozně moc harampádí. Od popraskaných talířů až po proutěné kočárky. Adélčin tatínek položil mě a ostatní na pult před nějakého staršího, fousatého muže.
"Mám tady nějaké starší kousky. Chtěl jsem se zeptat jakou mají cenu!?" Podíval se tázavě na muže za pultem. Pán vzal do ruky postupně všechny z nás a podíval se snad ze všech úhlů. "Tady tohle, tohle a tohle," vyskládal postupně na pult ostatní plyšáky, "nemá skoro, žádnou cenu, dal bych vám za to maximálně pět set, kdybych byl moc hodnej tak i osm set, ale tady tohle," podíval se užasle na mě, "má cenu asi desíti tisíc." Myslel jsem, že Adélčinýmu tátovi vypadnou oči z důlků. "A…a to mi je dáte jako na ruku?" Zeptal se zaskočeně. "No pokud se rozhodnete ho prodat, tak ano." Řekl vážně fousatý pán. "Tak tedy dobře, ale tady ty zbylý hračky si nechám." Rozhodl se Ádin tatínek a podal mě zpátky do starcových rukou. Ten si mě vzal, z pokladny vytáhl balík nějakých bankovek a podal je mému BÝVALÉMU majiteli do ruky. Poté se rozloučili a ten postarší pán mě posadil na tu nejvyšší polici do výlohy.

A tak už sedím do teď. Jsem rád. Můžu sledovat lidi procházející kolem, někdy kolem mě projde i Adélka a i když si mě nevšimne, já se můžu nerušeně rozplývat na tím, jaká je to krásná slečna a vracet se do starých času, kdy byla ještě pětiletá holčička.
Myslím si, že asi musím být hrozně drahý, protože už se tu na mě bylo ptát hodně lidí, ale když jim majitel malého vetešnictví řekl cenu, málem se nám tu skáceli. Ale co já vím, třeba někdy přijde nějakej prachatej machr a já ještě do konce života zažiju nějaké to dobrodružství. Čekat se má všechno.

11. 4. 2009 • Rozhodnutá!! Už mám jasno!!

11. dubna 2009 v 20:49 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Zdravím vás. Jakpak si užíváte prázdniny?? Já hodně času trávím čištěním mysli a rozhodováním věcí v kterých nemám jasno.
Včera jsem byla s Marušenkou ve městě a potkala sem Pávla. Celkem jako šok. Jenom si tak sedíme u té naší fontánky, která je naší nedílnou součásti, když někam jdeme. Máme pojmenovaný jednotlivý tryskače a vůbec všechno je to vtipný :D ... A teď si jen tak povídáme, už ani nevím o čem. Možná jsme drbali lidi kolem, možná jsem zrovna vykládala svůj "PavloNeloDenny" příběh úplně od začátku, kterej ta mojá chtěla slyšet a já vlastně byla ráda, že to můžu konečně někomu povykládat od začátku až do úplnýho konce a udělat si v tom bordelu aspoň povrchovej pořádek. Ale prostě jsme si jen tak povídaly a já si jen tak říkám: "To by byla sranda, kdyby jsme potkali Pavla..." A teď jen tak koukám a najednou se tam vynoří někdo v modré košili. Nějak jsem to nevnímala, fakt sem nevěřila tomu, že by si on na sebe někdy vzal jen tak, do města košili. (NEříkám že mu to neslušelo!! :D) A teď se na něj znovu kouknu a jenom "Ty vole!!" a Maruška hned "Co je??" a pak hned "Ty vole!!" Jak si ho všimla. A teď sme uplně tak čuměli, vyjevený. Jako zážitek za moc. Pak jak sme šlii :D ... ONA víí. Prej: "Jakou měl barvu té košile?" ... "Modrou" ... "Není tamto on?" ... "Říkám, že měl MODROU, ne bílou!" :D :D ...
Ale tak sem učinila rozhodnutí, že mu napíšu. Takže včera jsem se odhodlala mu vážně napsat po mé dvacetidnové pauze. Napřed to vypadalo dost zajímavě. Tak divně. Jako kdyby těch 20 dnů udělalo vážně hodně, ale pak to nějak spadlo. Možná poté co mi řekl, že se mu ty dva týdny fakt stýskalo? Nevím, vážně nevím, ale teď už je to asi v pořádku. Nevím, ještě uvidím jak se to bude vyvíjet.
S Tomem jsem si taky učinila jistý opatření. Nevážu se na něj a snažím se přesvědčit sebe samu, že mě prostě nikam nepozve!!! Možná se vám to zdá moc krutý, někdo si třeba myslí, že někam spolu někdy půjdem, ale dovedete si představit to nadšení, které přijde po celých dnech věření v jednu věc a to v tu, že mě nikam nepozve, když mi někdy řekne: "Mohli by jsme někam vyrazit!" ... Udělá mě to mnohem šťastnější než kdybych si vtloukala do hlavy, něco typu, že mě prostě někam MUSÍ pozvat!! Jsem s tímhle opatřením mooc spokojená, teď jenom jak to dopadne. :)
Taky mě hrozně štve ten novej blog.cz :( Chtěla bych ten starej. Podívejte se mi na menu :( vidíte jak je odporně posunutý? :( ... A nějaký odpovídání na komentáře je mi taky k hovnu. :( Chtěla bych takovej ten ÚPLNĚ starej blog.cz ... Co byl ještě v červnu roku 2007, když jsem začínala. Nebyl moc vydesignovanej a byl mnohem jednodušší, než když se teď z tady toho snaží udělat cool stránku. Přitom je to trapný. :( CHCI TEN STAREEEJ! :'(

Vashe oddaná ?! xD

Pro NI!!

9. dubna 2009 v 13:00 | Mrs. JouJou |  ↓↓Videa↓↓
Ano, tohle je pro mou BFF ... Ne, špatně pro mou víc než BFF ... Pro mou druhou půlku srdíčka!! ... Jo a k té hudbě, nee nejsem blázen, jen na to máme s Ká mooc vzpomínek :D


8. 4. 2009 • Dilema a strach...

8. dubna 2009 v 21:05 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

!!POZOR!! čtením tohoto článku se zavazujete k tomu, že mi napíšete na to svůj názor, takže pokud mi nic nenapíšete, ani to nečtěte, ok? !!POZOR!!

Ne, ten nadpis neznamená, že nemám dobrou náladu. Mám náladu parádní. Nadpis znamená, že mám starch a dilema :D ... Ale to už ste věděli před tím, že? :D ... Počkat tak k věci.
Napřed k tomu dilematu (myslím, že se to tak skloňuje) ... Teď přesně nevím, jestli jsem se tu zmiňovala o mé odvykací láskové kůře... Asi nezmiňovala, takže vám oznamuji ODVYKALA JSEM SI Z LÁSKY ... Tak, teď to víte :D Takže můžem přeskočit na to co sem chtěla říct. Už se mnou necloumá, když se mi přihlásí na ICQ. Už se mi netočí žaludek jako o závod, když ho vidím. Už neblázním z každé zmínky o něm. Ale stýská se mi po jeho diskuzích. Po jeho intelektuálních slovech, které jsem vždycky hledala ve slovníku cizích slov a pak jsem dělala, jak hrozně moc se v tom vyznám a že úplně vím co znamenají :D ... A vůbec se mi stejská po stylu jeho psaní. A mě začalo vrtat hlavou, jestli je dobrej nápad mu psát?? Vlastně si sama myslím, že není, ale pořád mě to tak nějak láká. On je parádní kamarád a já bych hrozně chtěla někoho takovýho mít, ale mám strach, že k tomu zase spadnu ... Píšu to sem hlavně kvůli tomu, abych věděla co si o tom myslíte vy??
Tak tohle bylo k dilematu a teď ke starchu. Možná je to špatně nazvaný. Asi ano. Ale já nevím jak to nazvat. Takže vám to vylíčím, třeba někoho napadne trefnější název.
Takže jak jsem někdy v předposledním článku psala, zkusila jsem Toma pozvat ven. NEJSEM zamilovaná, v tom to není. Jen ho beru jako opravdovýho kamaráda a ikdyž se známe doopravdy jen tak nějak virtuálně, tak ho řadím mezi mé nejdůležitější denní potřeby. Denně počítám s úsměvem, pozdravem. A připadá mi jako kdybych ho znala, i když ho asi vůbec neznám. Nevím jestli ten pocit znáte, ale já mám vážně pocit jako kdybych ho znala celej život a přitom ho znám jen něco málo přes půl roku. Nevím je to zvláštní, ale zpátky k tématu, v pondělí jsem mu psala, že je divný, že si píšem už přes půl roku a nikde jsme spolu nebyli. On mi na to napsal, že už o tom taky přemýšlel, ale když jsem mu řekla, že to musíme napravit, tak mi řekl jen prachobyčejné možná. A já vůbec nevím co si o tom mám myslet, nechci se cpát, nabízet mu určité termíny, chtěla jsem do toho teď jenom tak jemně ťuknout. A teď nevím (a chtěla bych od vás slyšet názor), jestli mám čekat, že mi někdy vážně řekne "Pojď ven" a nebo se mám už naprosto vzdát naděje. Nevím to.
Nejsem si teď jistá vůbec ničím, ale tyhle dvě věci sou pro mě asi nejhlavnější, tak bych chtěla slyšet váš názor. Předem děkuju!!

Vashe oddaná ?! xD

Řetězák 3.1

7. dubna 2009 v 21:41 | Mrs. JouJou |  ↓↓Řetězy↓↓
čauky Zdravím :)
máš se? Parádně
kdy si naposledy vystrcila nos s baráku? Kolem šesté sem byla běhat :)
venku je kosa že? Nee, vůbec
znáš im-happy.blog.cz? Ne-e
nee? Tak se tam hnedka koukni! Hotovo, pěkný :)
v kolik si dneska vztávala? 6:20 :)

7. 4. 2009 • Přátel málo, ale pravých...

7. dubna 2009 v 20:47 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓


Tak sem se dnes zase nořila do svých myšlenek. Musím říct, že v poslední době jsem to moc nedělala :D ... Jednala jsem tak nějak bez přemýšlení, spontáně. A asi mi to tak vyhovuje, asi u toho zůstanu. Víte co sem našla za citát? "To co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné." A když jednáme bez rozmyslu, tak to jde od srdce, ne? Myslím, že ano a já chci jednat od srdce!! Nechci aby se moje činnost změnila ve styl namyšlených holčiček typu: "To neudělám, není to IN (popřípadě COOL)."

Ale zpátky k tomu, co jsem vymyslela, když jsem zas myslela :D ... Došlo mi, že vůbec nemám dost přátel. Dost OPRAVDOVÝCH přátel. Mám až přehnaně známých. Zdravím se s dost lidma na škole, když jdu do města potkám aspoň tři známý, ale k čemu mi to je? Neví na mě vůbec nic. Teď mě napadá další citát: "To že znáš moje JMÉNO, neznamená, že znáš MĚ!!" Abych pravdu řekla, ÚPLNĚ celou mě nezná snad nikdo, ale aspoň z té větší části mě zná vážně jen pár lidí. Donedávna jich bylo pět, teď už se to zúžilo na nějaký tři. Jedna mě odepsala, vlastně nevím proč a k té druhé nějak ztrácím cestu. Nevím proč. Tři lidé. Jednoho znám 5 let, druhýho necelý dva roky a třetího něco málo přes půl roku. Obrovsky rozdílný časový úseky, ale pro mě znamenají všichni tři tak nějak stejně. Byli to ONI ke komu jsem si chodívala stěžovat. Byli to ONI, kdo mě poslouchal. Byli to ONI, kdo mi každodenně pomáhal a podával ruce bez svýho vědomí. Ano, a jenom ONI si zaslouží moji důvěru. Doufám, že nedělám chybu. Nedávno sem taky věřila dvoum lidem, kteří mi podkopli nohy tak, že jsem spadla na hubu. Ale víte v co sem se rozhodla?? Pokud mě někdo z nich odkopne, nebudu brečet, nebudu skákat, věšet se, přepráškovávat se ani nic podobnýho. Budu se smát!! Ano, budu se smát tomu, jak jsou neskutečně nemožní, když jim dělá dobře ničit lidi. Ale mě nezničí, ne, pokud mě zradí tak už mi o to vážně nebudou stát. Přinejhorším budu mít už jen dva lidi, možná, že mi zbyde i někdo poslední... Ale věřím tomu, že na nulu mi to neklesne!!! Tak!!! Jo, to sem si slíbila...!!

Vashe oddaná ?! xD



6. 4. 2009 • Radost, smích a nadšení...

6. dubna 2009 v 20:15 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Ano, mísí se ve mě většinou zrovna tady tyhle pocity. Je mi fakt děsně fajn. Přestala jsem se vázat lidi opačného pohlaví :D a je mi z toho parádně. Můžu se otáčet po pěkných borcích bez výčitek svědomí a může se mi jich LÍBIT několik zaráz a vůbec je to všechno děsně fajn. Volný chvíle si taky užívám na maximum s lidma, který pro mě znamenaj všechno a tak. Třeba teď v sobotu jsem byla celej den s Kačenkou a jako fakt za moc to bylo. Měli byste vidět ty všechny videa a fotky co máme z toho dne na památku :D. No prostě začínám rojíždět svůj život na plno. Pro ostatní to možná tak nevypadá, ale mě to takhle vyhovuje úplně nejvíc.
Ještě k tomu teď ve čtvrtek začínaj prázdniny, ale já teda vůbec nevím co dělat :( ... Chtěla jsem někam pozvat Toma, ale ten jede pryč, tak mě to trošec zklamalo :( ... Odhodlávám se k tomu už víc než měsíc a když najdu tak nějak z části vhodnej termín tak zas je on pryč. Teď teda by ještě šlo o to, jesi bych si troufla mu říct, což řeším už dýl, že je mi to celý blbý, ale už se odhodlávám dost dlouho, že? :( Asi bych měla přistoupit k plnění, ne jenom přemýšlet nad tím jak by bylo fajn si s ním konečně popovídat naživo a nejen přes ICQ. Ale co no ... Nějak to dopadne, třeba někdy pozdějc, třeba až po maturitě a budu to moct svést na to, že jsem ho už dlouho neviděla :D ... Hele no víte co, nějak se to vyvrbí...
A zítra se fotíme, já vůbec nevím co na sebe a nechci vypadat jak čarodějnice, páč budu strašit v ročence školy tak bych ještě odrazovala zájemce o studium :D ... Tak jako ještě budu muset namyslet co si vezmu a ne na sebe ráno naházet to co mi padne pod ruku, jako to dělám každej den :D ...
No nic, tak sem vás zas po dlouhé době informovala o mém životě. Tak zas příště, ahoj :)

Vashe oddaná ?! xD

Řetězák 3.0

2. dubna 2009 v 21:20 | Mrs. JouJou |  ↓↓Řetězy↓↓
Hoops *2251*dneska je? 2.4. 2009 :D
kolik je hodin? 21:16
692posloucháš něco? Jjj ... ODC - Do meho srdce
strawberry2.gif nový objev? (idol?) No jistěěě, Kačenko?? Naše "dortování"?? :D
na PC...? Facebook, blog, ICQ..
náký new drb? Těch je, ale nemůžu říct :D
papáš něco sladkýho? Teď ne :'( ... Nic tady není :(
z1411530.gif počasí? Krááásně =)
sponkaaaaa co škola? Fuj, fuj, fuj, kazím všechny písemky =(
dnešní jídlo? Nic moc dnešek, jen večerní bramboráky :)
dnešní nej. známka? Jedničká :)
dnešní nejhorší známka? Nic, ale bižuli sem napsala tak na 4 :D
kissesmas dobrou naladu ? Supeeer :)
:paccw kolik si wstawala ? 6:40
2m2esdl.gif image by Lowinka celkové hodnocení dne? 99 % :D

1. 4. 2008 • Apríl??

1. dubna 2009 v 20:45 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Ahoj, předem vás upozorním, že si tímhle článkem z vás vážně nedělám srandu. Každá věta bude pravdivá. :D
Takže se omlouvám, že jsem tak dlouho nenapsala :( Sice jsem tady seděla skoro pořád, ale ani jednou jsem neměla chuť klepat až nějak přehnaně do klávesnice a tvořit celý články. Takže píšu až teď. Stala se spousta věcí. A ta nejdůležitější?? Připadám si jak kdyby na mě někdo nasypal chechtací prášek. Špatná známka ve škole?? Jenom se směju!! Spadnu na schodech?? Jenom se směju!! Trapas?? Jenom se směju!! Hádka s kámoškou?? Jenom se směju!! Achjo, někdy je mi ze sebe až divně, protože se směju i věcem, který by mě vůbec rozesmát neměli. Sice je fajn se v životě smát, ale až v takové míře?? Nee, je to zvláštní. Ale tak co, třeba to ze mě spadne a já nebudu smutná, ani tak moc rozesmátá. Budu prostě "cool" :D ...
Taky jsem minulej tejden byla poprvé v placené angličtině. Hej, děs běs =(. Naprosto nedávám to nejzákladnější a přitom jsem se učila 5 let. Všechno se mi to vykouřilo z hlavy. A to jedu o prázdninách na 3 týdny do Holandska a budu muset mluvit anglicky. =( ... Asi mě z toho všeho klepne ='(.
Omlouvám se že vám náhradou za tolik promečkaných dnů byl jen takhle krátký článek, ale já vážně nevím o čem psát. =( Aspoň víte že žiju =)

Vashe oddaná ?! xD