close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. 6. 2009 • Vzpomínky tady, vzpomínky támhle ...

2. června 2009 v 20:57 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

"Kolik, že ti je?"
"Osmnáct"
"Jo? Chováš se jak dyby ti bylo pět! Víš vůbec co je to láska?"
"Ne"

Prázdniny??

"Dobrý den, tady pizzerie Primavera máme tady těch patnáct
pizz,přijedete si pro ně, nebo vám je máme dovézt?"
"Já sem si nic neobjednal!"
"My tady ale máme vaše jméno a telefonní číslo!"

Milióny provolaného kreditu??

"Mimochodem, já sem Denny!"
"Jo, já sem Vašek."
"To tak nějak vím.."
Smích??

"Už mi nepiš.."
Slzy??

Jsem zvláštní ... Nechápu se ... Jednu dobu se přesvědčuju o tom, že to už nikdy nechci zpátky ... Podruhé mi vyhrknou slzy kvůli tomu, že už to tu není. Poté zase pro jistotu nevím vůbec co chci. Takovýchhle rozhovorů mám v hlavě rozesetých milióny ... Všechno rozděleno tlustou čarou na dvě půlky. V jedné části to dobrý, v druhé to špatný ... Všechno ale spojeno jen jedněma dveřma. Když otevřu jednu část, otevře se i ta druhá. A pak ani já sama nevím jestli mám mít dobrou nebo špatnou náladu, vetšinou to vyhrává ta dobrá, ale pokud mě přepadne ta špatná, je to špatný.
Dneska se to na mě všechno vyrojilo, když sem byla s Deniskou. Zvítězila ta dobrá nálada. A na všechno sem si s ní zavzpomínala. Na to, když jsme u něho byli spolu poprvé, když mu na soustředku volala, aby ho sjela za to, jak se ke mě chová, na to, jak vykulil oko, když stála ona přede dvěřmi :D a vůbec na všechno. Ve vzpomínání nás podpořilo to, že jsme potkali "Indiána", kterého jsme potkali na začátku prázdnin minulýho roku a kterej na nás asi 5 minut koukal, po té, co Deniska kříkla: "Indián" :D ... Ale jinak byl dnešní den vážně fajn, "plešatý skaut", kterého jsme potkaly u nás ve škole a jak ho nazvala mojá, mě doopravdy rozesmál a položilo mě i plno dalších věcí xD

Vashe oddaná ?! xD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 **QuEeN*MiUsHkA** **QuEeN*MiUsHkA** | Web | 3. června 2009 v 14:36 | Reagovat

takhle to mám s lidma. Rozděluju si je to dobrý a na to špatný... občas na ně nadávám, občas je miluju... Kolikrát se nevyznám ani v sobě ani ve svejch vztazích... a nejsem sama...
a k tomu co si psala... občas mám taky 100chutí toho blogu enchat a občas za to nemůže snad ani blog.cz ale dycky to nějak přejdu...:D

2 Endyy xD Endyy xD | Web | 5. června 2009 v 14:59 | Reagovat

Občas mám přesně ten pocit ... a nejvíc ze všeho mě mrzí, že se ty dveře vůbec nechtějí zavřít. Nejlepší je, je zamknout a klíč dát té/tomu nejlepšímu ...

P.S. Jinak Neli, omlouvám se že jsem se teď vůbec neozývala ae snad to ještě dáme dohromady =)

3 *-Hančíí-* *-Hančíí-* | Web | 6. června 2009 v 15:32 | Reagovat

Ahojky,byla sem tady a zvýšila ti návševnost,tak mi to přijď prosím oplatik ke mě na blog =)) Jestli chceš obědnej si desing,nebo něco jiného a nebo obyčejně napiš obyčejný komentík =))

4 keri.H keri.H | Web | 6. června 2009 v 20:55 | Reagovat

hm mno úplně tě chápu, taky takovýhle pocity znam, taky je někdy mama, mno jinak ale nevim co psát, tak promiň za takovejhle krátkej komentík

5 Margrethe→♥ Margrethe→♥ | Web | 6. června 2009 v 21:22 | Reagovat

Láska je holt čarodějka. A vždycky ti zůstanou v srdíčku vzpomínky. Kdybys nezažila to špatný, nevěděla bys co je to dobrý atd...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama