close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

30. 9. 2009 • Ty vole, co to bylo včera za den? =-O

30. září 2009 v 21:53 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

V pondělí jsem se vrátila z dějepisné výpravy. Ze Slovenska. Bylo to fajn, jezdili sme sice po samých kostelech a hradech, ale ono když se do toho zažerete a vnímáte jen to co s tím kostelem (hradem) má něco společnýho, tak to vůbec není špatný. Líbilo se mi tam. Už od rána jsem se vždycky těšívala na to, jak večer přijdu do chatky, postavím vodu a pak si udělám čaj a Bistro :D Posrala sem milión věcí. Nechci o tom mluvit. Stydím se a vykládat o tom nechci. Chci jen říct, že sem za tenhle víkend udělala asi největší chybu života. Nic, dál to rozmazávat nechci. Vážně se stydím.
"Život jako v pohádkách,
jen co se do scénáře hodí.
Škrtat a vymýšlet tvůj osud,
kdy a s kým, svůj život spojím.
A chvíli trpět pro lásku s vědomím,
že napíšu šťastnej konec.
A chvíli trpět pro lásku,
necítit bolest."
Včerejšek mi přišel jak kdyby se mi snesla na všechno černota. Ano, byla jsem venku poprvé s klukem, se kterým si rozumím, se kterým se mi to moc líbilo a se kterým sem měla o čem mluvit. Ale jakmile jsem přišla domů, všechno se zbořilo. Ale také mi všechno došlo. Dokážu žít bez přátel. Ale jen v tom případě, když žádné nepoznám. Když už znám lidi dlouho, beru je jako součást sama sebe a pak, když je upustím, nedokážu bez nich být šťastná. Mám to špatný mezi čtyřma lidma. Včera sem se rozhodla, že každýmu napíšu smsku. Ne nějaký kecy. Ale naprosto upřímnou. Nedělala sem to jak debil tak, že sem napsala jednu a pak rozepsala čtyři příjemce. Každej měl svoji. Od dvou lidí mě odpověď nedošla, jeden mi napsal, že mi časem odpustí, ale potřebuje čas a ta poslední smska mi vyrazila dech. Osm veršů, čtyři rýmy, čtyřicet tři slov a nesčetněkrát emocí v tom. Umím ji nazpaměť, mám ji pořád v hlavě. Tvá sms mě zabolela.., I mě se stýská někdy moc.., Naše fotky nikdy nesundám, Nezbývá mi nic jiného než...
Všechno se mícha do sebe. Jeden verš s jiným. Jedno slovo s úplně cizím. Celou básničkou si ji pořád připomínám, na naše poslední objetí si už nevzpomínám. Bylo to tak dávno, snad milión let zpět, když si na to vzpomenu, pláčem se začínám chvět. Znamená pro mě víc než život můj, doufám jen, že ochrání ten svůj. Nevím jestli na ni někdy zapomenu, když návrat je kdesi v nedohlednu.
Tak dobrá, taky na mě nějak padla ta veršovací nálada :( ... Zvláštní ... Zatím se radši odklidím ... pápá

Vashe oddaná ?! xD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veruš // GML ? :D Veruš // GML ? :D | Web | 1. října 2009 v 19:21 | Reagovat

doufám, že se to zlepší ... :)

2 Margrethe Margrethe | Web | 4. října 2009 v 16:18 | Reagovat

Já jsem nějak mimo, protože víš jak poslední dobou jsem zanedbávala blog, tebe a vůbec jsem byla ze všeho v prdeli.. Jakto, že jste s rozhádali s kamarády?!...:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama