
Omlouvám se za svou třídenní neaktivitu, ale nějak jsem neměla čas sem psát. Čtvrtek, pátek sem nějak neměla náladu psát a v sobotu jsem odjela do Prahy, do divadla, na Carmen. Vrátila jsem se až dneska odpoledne, takže se opravdu omlouvám.
Sobotní den byl pro mě byl ... něco po tak dlouhé době nejistoty hrozně novýho ... něco naplňujícího mě pocitem tepla a bezpečí ... něco nejhezčího za poslední dobu ...
Objala jsem po dvou měsícíh svou Denisku. Cítila jsem jak kdybych se rozpouštěla. Její objetí jsou pro mě drogou, jsou pro mě kouzlem, které mě dokáže udělat veselou. Miluji její vůni oblečení, to, když mě její vlasy šimrají na obličeji a to, že se nemusím natahovat když ji chci obejmout. Nechtěla jsem ji pouštět, víte, když držím v ruce něco tak křehkýho jako přátelství ... Mám strach, že mi to spadne na zem a rozbije se to. Vím, že to nebude jen po pár dnech zase jako předtím, vím, že to budu muset snažit se po kouscích skládat dohromady, ale také vím, že mám před sebou světlo, které vede z tunelu (pokud to nejsou světla protijedoucího vlaku..).
Ale konečně už po tak dlouhé době zase vím, jak vypadá to nejhezčí objetí na světě.
Také jsem v sobotu byla zase po dlouhé době v divadle. Na Carmen. Byla to jedna z her, která mi šíleně rychle utekla. Plná tance a hudby. Nehrála tam sice Lucie Bílá, ale i tak mě rytmy flamenca dostaly na kolena. Dvaapůl hodina uběhla jako voda.
Nedělní den sem začal stáváním v osm hodin, páč v devět sem měla sraz se svou pražskou Agneskou. Neviděly sme se už měsíc a dneska sme to zas napravily :) ...Koupila mi náušnice v Telly weijl, který u nás v Brně nemáme, ale vzápětí je kdesi ztratila :D ... Ale tak to je fuk, slíbila mi, že mi v listopadu přiveze nový =) :-**. Je fakt andílek, mám ji ráda, škoda, že je až z Prahy :(( ...
Vashe oddaná ?! xD
Ahojky:))
To je fajn že jsi opět s Deniskou... A mimochodem na tý fotce jsi ta vpravo, nebo vlevo?:D