Listopad 2009

30. 11. 2009 • Trošičku sentimentu..

30. listopadu 2009 v 21:08 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Ahoj,
Omlouvat se? Nechci... Nenapsala jsem od minulýho týdne ani řádku, ale necítím potřebu to nějak komentovat. Snad jenom podotknu, že jsem byla tři dny v Německu a jinak nebyl čas, chuť ani důvod. Důvod dnes asi též není, ale nějaká ta chuť tu už je.
V sobotu jsem se vrátila ze Stuttgartu, neměla jsem náladu na nic, na chvíli sem zapla počítač pak jsem šla spát. Samozřejmě - sentiment. Padlo to na mě už v autobuse, kde se mi v náhodným přehrávání, pouštěly pořád písničky, které mi připomínalo Španělsko a to bylo úžasný. Narozdíl od dnešních dnů. Při pohledu na tmu venku, do které svítily jen světla aut na mě padla taková zvláštní nálada. A ... ach, ano, zase jsem vzpomínala na Denny. Už nevěřím.. Nevěřím, že by se to v blízké době mohlo obrátit k tomu dobrýmu, i když pořád kolem sebe slýchávám:
..."Vrátí se, vždyť vy dvě přece patříte k sobě!"...
..."Dej tomu čas, zas to bude dobrý!"...
..."Vždycky jste se k sobě vrátily,
teď to bude taky tak!"...
..."Byly ste nerozlučná dvojka,
nejde to jinak!"...
..."Jen kvůli takové blbosti?
Nesmysl!"...
..."Uvidíš, nakonec ti dá usmíření k vánocům.."...

Tak ráda bych tomu všemu věřila. Ale už nevěřím.. Dnes jsem ji potkala, všude byla zima, nikde žádné teplo, které tu bylo, když jsme byly my dvě spolu. Všude jenom chlad a můj roztočený vynervovaný žaludek. :(... Klasicky.
Řekla mi, že si můžu nechat prstýnek, který mi beze slova ve Španělsku navlíkla na prst. Prý na památku. Nosím ho denně, stal se součástí mě. Spím s ním, lépe se mi usíná. Učím se s ním, jde mi to lépe do hlavy. Píšu s ním testy, vždy dopadnou líp.
Ale na památku?? Mám vzpomínky, mám plno vzpomínek. A ty mi nikdo nevezme.
Když jsem ji viděla z dálky (ano, poznám ji už z obří vzdálenosti) říkala jsem si, že ji zastavím a omluvím se jí do očí. Tak jak jsem to vždycky chtěla. Pak přišla, mě žaludek udělal salto a pak mi došlo, že to nezvládnu. Jsem slaboch? Asi ano..
Omlouvám se za tenhle článek, snad není ani potřeba ho číst. To jen já měla potřebu ho psát..

Vashe oddaná ?! xD


Proč? Protože je to Annie.. :-*

25. listopadu 2009 v 21:43 | Mrs. JouJou |  ↓↓Nevešlo se↓↓

Cítím takovou potřebu tu o ní napsat... A to, že ona mi napsala tak krásnej článek můj chtíč jedině podtrhlo!
Ano.. Už to je přes čtyři měsíce co ji znám. Že to není dlouho? Na době přece nezáleží, jde o to za jak dlouhou dobu vám ten člověk dokáže přirůst k srdci. Strávily sme spolu deset dní v kuse a nelžu vám, když říkám, že mi sympatická byla hned první den.
"Co to tady je s těma pokojema?"
"No já vůbec nevím, my sme v úplně
jiným než jsme měly přiřazenej."
Ano, tímhle to všechno začalo. Zmatkem v pokojích a táborem s Agenturou 7. Probraly jsme toho opravdu hodně. A zažily ještě víc. Řvaní "Záchodového prkénka" od "Vokousaných nechtů" nejenom přes celý pokoj, ale přes celou ubytovnu. Pojmenování našich iPodů, aneb Power iPods forever. Tajemná čtyřpísmená jména na M... :D. Ach, je toho tak strašně moc.
"Růžová Zoey"
"Zelený Jablík"
"Červený Muffin"
"Power iPods forever!"
Vždycky se už od rána těším na večerní povídání s NÍ. Neznám až tak moc lidí se kterými bych si zvládla povídat celý večer v kuse. Ale ona je prostě taková. Nejdřív musíme probrat celý den, potom vždycky poznamenat něco z minulosti, přeptat se na možné i nemožná a povykládat si co bychom si přály. Samozřejmě, často probíráme kluky. Ale to je snad normální!? :D.. Miluji to, vždycky bych ji chtěla mít vedle sebe.
"Jsem to já vaše Záchodové prkénko,
jsem to já, co spapá vaše hovénko.."
Ale.. Praha? Proč musí být tak daleko?? ... Ano, je z Prahy. A klidně se budu bít - Ne, Pražáci nejsou debilní...A blondýny také ne!! :-/ ... Vždycky je ode mně tak daleko. Samozřejmě, několikrát do roka se vidíme a taky budeme vidět!! O vánočních prázdninách přijede ona za mnou! :-* ... Ale mám nervy z toho, že ji nemám na dosah ruky tak, jako ostatní, které mám tak ráda :(. Není problém v tom, mít ji ráda jako ostatní moje vyvolené, ale nemohu jí kdykoliv napsat, pojď ven, dáme si sraz tam a tam. Musím jí psát jenom virtuálně. A já bych ji tak ráda chtěla mít vedle sebe. :( Je úžasná a to nepopsatelně. A za tohle se s vámi i poperu!!

...Miluji ji...


24. 11. 2009 • ...

24. listopadu 2009 v 17:27 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Ach ANO!!! Já píšu!!
Včera jsem nejistě na rodiče vybalila to, že mám z matiky čtyřku, ale ze čtvrtletky že mám jedničku.. Máma byla nadšená ze čtvrtletky a na čtyřku se zeptala jen okrajově. Doteď nevím, jestli si to vůbec uvědomila. A táta mi řekl, že sem ho zklamala tím, že sem mu to neřekla hned. Ale nikdo z toho nedělal kovbojku. A já tu jsem a PÍŠU! Juch!..
Ano, dnes jsou třídní schůzky. Ale už nemám strach. Počítám, že mamka půjde jenom za třídním, kterej shrne všechno co je potřeba a bude potřeba a říkala sem jí, že za učitelama chodit nemusí. Sice ano, dostane papírek se známkama, ale všechny už ví tak jsem v klidu.
Ve čtvrtek odjíždím do Německa. Do Stuttgartu. Jedeme reprezentovat město Brno na festival jakejsi. Nedokážu s přesností určit jestli se těším. Tři dny v háji a ještě k tomu máme ve čtvrtek sraz už v 6:40 ... Chtěla bych se vidět jak se hrabu z postele. :( Naštěstí tam bude moje Mája =*. Ale ve škole budou děcka psát slohovku a já se hrozně těšila. Sama jsem moc líná na to něco napsat a když se mi chce, nikdy mě nenapadne téma. Ale slohovky miluji, protožem dostanu témata a prostě si vybrat musím!! A já když chci, vždycky mi něco z toho sedne :)
Deniska mi napsala, že se jí stýská, ale že to chce přejít. Přemlouvat ji?.. Nemůžu. Sílu jsem vzala jen k přesvědčení, že mě se stýskat bude hodně dlouho. Tohle přešla bez poznámky a o chvíli později se odhlásila. Jsem zmatená, chci ji zpátky a mám strach z Vánoc, které jsou tu co nevidět a já chtěla být přes Vánoce co nejčasteji s ní :(.. Asi kdyby mi dala k Vánocům usmíření, byla by to ten nejkrásnější dárek za celých mých 14 let. :(..
Tommy mě poslední dobou strašně stírá :D Kdyby to nebyl on, asi už se naštvu :D Jenže k němu to prostě patří, stírá mě odjakživa :D :).. Mám ho ráda. Opravdu..

Vashe oddaná ?! xD

22. 11. 2009 • Nevím jak to bude dál!

22. listopadu 2009 v 22:10 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

"Tak tedy k tomu počítači běž,
ale pokud budeš mít horší známku
než dvojku, končíš s tím!!"
Nevím jak to bude dál. Zítra mě tu asi neuvidíte. Mám od začátku roku v matice obří čtverku a v úterý jsou třídní schůzky. Proto potřebuju o té čtyřce našim říct už zítra, protože úterní šok při zjištění mých známek v matice by je nejspíš položil. Po větě kterou pronesl můj otec ↑ se tu opravdu asi delší dobu neobjevím.
Ale chtěla bych vás krátce poinformovat.
Dnes jsem byla se svou nádhernou Magduškou venku. Bylo to...kouzelné!! Tak ráda s ní teď trávím svůj volný čas.. <3 Jsem tak ráda, že ji mám zpět i přes svoje obří chyby.. Vždycky máme o čem mluvit, nikdy není ticho a zasměju se s ní i když je mi nejhůř. Je to můj anděl.
Byly sme se podívat za Tommym v hospodě kde brigáduje. Obsloužil nás kofolou, nechala sem mu PĚT korun dýško. Su džentlmenka :D.. Miluji je oba!! Když jsem je měla oba vedle sebe bylo mi tak hezky. Už je mi jasný, jak moc pro mě oba znamenají. Protože oba při mě stojí i v těch nejhorších chvílích.
Potom jsme musely jít. Chtěly sme do kina, kam sme nakonec došly a pak sme se ale rozhodly, že nikam nepudem a radši se budem potulovat nočním Brnem. Co už :P.. Zašly sme do non stop večerky, koupily si saláty, rohlíky a čokoládu, sedly do šaliny a odjely kam nás nohy nesly. Teda mě. Teda, no.. Radši nechtějte vědět kam :D ... Každopádně mi to vrátilo všechny vzpomínky. Bylo to naprosto absurdní tenhle den. Seděli sme, jedly sme salát a rohlík, čekaly na šalinu, za náma prodávali bezďáci kytky a my měly namířeno kamsi, kde sem nebyla milión let a mě bylo jasný, že mi to vrátí vzpomínky. Asi jsem to chtěla. Vzpomínat na ty časy plné depkaření, sentimentu, litování sama sebe a slz. Mám na sebe vztek!! Táhnu se někam kam sice chci, ale pak si postojím, řeknu si, že to všechno bylo psycho, vzpomínky se mi zatočí před očima jako vír, všechno je pryč a já teď sedím doma, lituju toho všeho co sem dělala před tím. Snad mi na něm opravdu záleží.. Jinak bych nad tím pořád nepřemýšlela a nechtěla vrátit čas..

Vashe oddaná ?! xD

21. 11. 2009 • Mám zmatek, jak mi má být?..

21. listopadu 2009 v 21:43 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Jsem zmatená.. Úplně. Mám proč být šťastná. Ve škole mi to klape, biologikář mi smazal pětku, mám jedničku ze čtvrtletky z matiky.. Mí rodičové to berou, pouští mě ven a doma na mě nejsou jak saň.. Půjdu s Vaškem ven, dám mu dárek k vánocům už od minulého roku.. Tommy mi poprvé řekl, že mě má rád.. Mám zpět svou Máďušku a po miliónu let jsem zas obejmula Kačku.
Ale mám tu jednu věc proč být smutná.. A to je moje Deniska :( Zklamala jsem ji a zklamala jsem i sama sebe. Příčí se mi vám vykládat co jsem udělala. Jsem šílená, když někdo udělá chybu, postěžuju si, ale když udělám chybu já, nedokážu lidem kolem ani říct co jsem udělala. Když jsem brečela, máma mi řekla, že člověk dělá chyby, ale pokud mezi námi dvěma něco je, měly by jsme se k sobě zase vrátit. Chtěla bych tomu věřit.. Ale mám strach. Chybí mi - ONA. Já ji však prý ne. Zklamala jsem ji, nenávidím se za to. Nevím však jak se potrestat, proto si namlouvám, že to, že jsem přišla o Denisku je můj trest. Avšak nevím jestli je dostatečný.. Mám pocit, že by mě měli všichni zavrhnout, rodiče odstrčit, ve škole bych měla propadat a měla bych zošklivět ze dne na den. Pak by to teprve byl ten správný trest.
S Vaškem ... ach ano, asi se s ním uvidím. Někdy v prosinci. Chtěla jsem mu dá ten dárek co u sebe nosím už rok a nikdy jsem se neodhodlala mu ho dát. Teď už budu muset. Z velkého chtíče jít s ním ven se vyklubal obří strach z toho, že budu trapná a ještě větší strach z toho, že nebudu svá. Mám panickou hrůzu z toho, že mě zase změní k tomu, že se nebudu chovat podle toho co mi radí srdce. Pomalu začínám uvažovat nad tím, jestli to byla správná volba, když se mezi námi toho stalo tolik, já se chovala jak blázen a vlastně jsem to všechno pokazila. Uvědomuji si to, ale mazat věci ze svého života neumím. Mám opravdu strach, ale zároveň se mu chci tak strašně moc podívat po celých dvou letech co ho znám upřímně a bez přetvářky do očí. A chci aby z toho pohledu vyčetl to, že mě to všechno tak strašně moc mrzí..
..."Hele, kolik vlastně měříš?"...
..."180, co zas plánuješ? :D"...
..."Nech toho, víš že mě to
všechno strašně mrzí"...
..."Nj :) Promiň.. Já jen že taková
otázka nebývá jen tak"...

Tak dobrá.. Vlastně jsem se ptala, abych zjistila jak moc bude vypadat jako můj starší bratr..

Vashe oddaná ?! xD


Michal Hrůza - Napořád

18. listopadu 2009 v 21:31 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

...Bylo to poslední co jsem si přál, vrátit zpátky
Potkat tě znovu mít to už jsem nečekal, vrátit zpátky...
...Je to jak v hlavě chtít a v srdci vzdorovat, vrátit zpátky
Je to jak odejít a přitom zůstat napořád...
...Je tady někdo, kdo žádá odpuštění
Ztratil jsem vůli uhasit opojení...

...JE TO JAKO O MĚ...

Marek Ztracený - Je to zlý

18. listopadu 2009 v 21:18 | Mrs. JouJou |  ↓↓Písničky↓↓


...a nebo v dálce, tiše přihlížet a bát se,
dál v sobě skrývám, pocit co mívám...
...je to, je to zlý, když někdo nemá,
co si nejvíc z duše přeje...
...odpovědi jsou prý skryty někde daleko a v Nás
všechno mění čas...
...je to zlý, je to zlý,
když ze smutku sám sobě se směje..

...ANO, MÁM PRO NĚJ SLABOST...
...NE PRO MARKA ZTRACENÉHO ...


15. 11. 2009 • Nevím co k tomu všemu říct..

15. listopadu 2009 v 20:43 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Včerejšek? Byl nepopsatelnej. Mohla bych vám tady toho vykládat někonečně moc o mých pocitech, kterých bylo tak strašně moc. Jenže vůbec nevím co psát první. A ano, ta stejná věc co se mi stala před nedávnem, a to ta, že mi všechno proletělo před očima, všechny vzpomínky, se mi stala včera znovu. Mám z toho už strach. Občas jsem se včera bála na něj podívat z nervů, že se mi to stane znova. Je to jak cestování časem, vždycky jsem v té myšlence naprosto celá, jako kdyby se to právě odehrávalo. Ale překonala jsem to! ANO! Tála jsem po každé písničce, když se podíval naším směrem a usmál se. Nikdy nezapomenu na jeho výraz, když jsme mu ukázaly ty naše trička. Měla sem radost, když jakmile skončili, šel za náma, aby nám řekl, že sme byly skvělý. Už několikrát mě zajímalo jaký by to bylo, kdyby sme šli spolu ven. Jestli by bylo o čem mluvit a nebo prostě co by bylo. Vždycky jsem to ale zaplašila tím, že: "Nerozuměli by sme si, nemysli na to, nemá to cenu!!!" Včera jsem to měla v hlavě celou dobu, možná kvůli tomu, že ho do dalšího koncertu neuvidím a zvažovala jsem možnosti jak bych to všechno mohla urychlit. Ano, chybí mi na GML. Taky mám pro něj doma dárek už od minulých vánoc. Hmm, ale je mi jasné, že si budu muset nechat zajít chuť a počkat do příštího koncertu. Přijde mi trošku divné psát klukovi, kterému jsem třičtvrtě roku dělala ze života peklo a i když teď toho šíleně lituju, jestli se mnou nepůjde někam ven. Je to absurdní, nešel by.
Naši mě včera taky potěšili. Přišli jsme do Muzejky a o chvili později na pódium vylezla ta druhá kapela a já jenom, coo? Vždyť Vokousaný nechty měli být první ... Poté nám ale Vašek oznámil, že se to nějak vyměnilo. Bohužel. Tahle první kapela byla šílená, řezali do toho tak, že z toho boleli uši, tak sme utekli do hospody o poschodí výš ... Vaškovi rodiče též :D ... Nevím co na ně říct :D ... Každopádně poté sem volala našim, jestli by jen tak náhdou nemohli přijet "jenom" o hodinu později a ANO!! vyšlo mi to! Táta mi řekl: "No to se mi vůbec nelíbí, ale teda dobře, ale ve 23:15 budeš před tou Muzejkou stát!!" Ano stála jsem tam. Nadšená, plná zážitků, zklamaná, protože už to všechno skončilo a nejstá, protože jsem nevěděla kdy bude další koncert. Teď to také nevím, jen doufám, že to bude co nejdřív.
Opravdu si nejsem ničím jistá. Pomožte mi... :(

Vashe oddaná ?! xD

Řetězák 3.9

14. listopadu 2009 v 11:58 | Mrs. JouJou |  ↓↓Řetězy↓↓
•· Tužka nebo propiska? Propiska
•· Fixa nebo pastelka? Fixa
•· Bělítko nebo zmizík? Bělítko
•· Sukně nebo kalhoty? Kalhoty
•· Sluneční brýle nebo klobouk? Brýle
•· Televize nebo PC? PC
•· Čína nebo česká kuchyně? Česká
•· Prstýnek nebo náušnice? Prstýnek
•· Židle nebo křeslo? Křeslo
•· Internet Explorer nebo Firefox? Firefox

13. 11. 2009 • Pátek třináctého?

13. listopadu 2009 v 22:30 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Nejsem si vůbec ničím jistá. Nevadí mi pátek 13. Vždycky jsem je měla jako šťastné dny, dnešek víceméně nebyl výjimkou. Ale jinak se utápím snad ve všem. S kamarády bych chtěla v téhle době trávit celý svůj život a nebaví mě, když jsem sama doma, usínám jen sama. Ano, asi jsem si navykla na Španělsko, kde se mnou moje Deniska usínala každý večer v posteli a já cítila bezpečí jako nikdy. Jenže když jsem doma "jen tak náhodou" nadhodila, že by u nás Deniska mohla spát, tak co myslíte že se mi dostalo za odpověď? Rázné "NE!!" Při otázce na důvod, se mi donesla k uším nesmyslná odpověď: "Důvod nemám, stejně jako není důvod aby u nás někdo spal!" A poté jsem ze sebe už značně rozechvělá z nespravedlnosti, netolerantnosti, ublíženosti vysoukala: "A to jako nikdy??" poté se mi dostalo odpovědi: "A to jako nikdy!!" Tak z toho se mi už zatmělo před očima a utekla jsem brečet do koupelny. Ano, v posledních dnech JSEM hodně přecitlivělá.
Kdybych řekla, že jsem za poslední týden každej druhej den brečela aspoň jednou, rozhodně nekecám.
Už zítra je ten můj už DLOUHO vysněnej koncert. Nevím kolik nás tam půjde, všichni mi to ruší, asi právě z toho jsem dost v hajzlu :( ... Ale mám z toho zítřka trošku i strach. Předvčerejškem sem měla s Vaškem sraz, aby mi dal plakáty, který sem měla vylepit a všechno se mi vrátilo. Vážně naprosto všechno. Koloběh fotek od třetího dubna až po současnost! Špatný chvíle, hezký chvíle, šoky, potěšení ... VŠECHNO! Málem mě to položilo, pak to bylo zase ok, ale tohle mě naprosto vykolejilo. Poté mi na prostestním pochodu o kterým jsem psala zapípala od něho smska: "Kde jsi?" Překvapení? Ano.. Ale paráda, první smska za ten rok, co ho znám :D ... Ne, o to nejde, jde o to, že mám strach, že se mi všechno vrátí. Ne jenom vzpomínky, občas ráda vzpomínám, ale láska sama o sobě. Vím, že bych toho byla schopná, ne navenek, ale uvnitř. Všem bych vykládala: "Vašek? Prosim tě, to je uzavřená kapitola, už o něj nestojím.." A ve mě by mi dokola jelo: "Jak dlouho už jsem ho neviděla? Musím se podívat na fotky! Napíšu mu na ICQ!" ... Fuj, tohle už nikdy víc. Vážně o to nestojím. Mám k němu zvláštní vztah, úplně ale naprosto odlišnej než ke komukoli jinýmu. Nemohu říct, že ho mám ráda, nemohu říct, že ho ráda nemám. Nemohu říct, že bych pro něj udělala cokoliv, nemohu říct, že je mi uplně ukradenej. Nemohu říct, že ho chci pořád vídat, nemohu říct, že ho vídat nechci. Nemohu říct, že na něj v kuse myslím, nemohu říct, že na něj nikdy nemyslím. Je to šílený, všechno. Těším se na ten koncert, to jistě, za chvíli si jdu udělat fixou na textil na tričko nápis I ♥ Vokousaný nechty ... domluva, budeme s takovým trikem čtyry :DD ... Klasika :D Aby nás nenapadlo něco blbýho, žeano :D ...
No nic, budu končit, tak ahoj :)

Vashe oddaná ?! xD

9. 11. 2009 • Pobyt dobrý, návrat dobrý, vztahy dobrý, škola horší..

9. listopadu 2009 v 20:34 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Konečně se vám zase ozývám po "pár" dnech. Ve Španělsku to bylo nezměrně nádherný!! Bylo tam teplo, asi 25 stupňů. To že polovinu sboru přepadla viróza to je jen maličkost. NE! Samozřejmě, že tohle všechno zkomplikovalo, snad 8 lidí mělo teploty 39 a skoro celý sbor kašlal, smrkal a podobně. Ani mě to neobešlo. Po celém Španělsku se ozývalo od pouhého českého sboru Primavera: "Néé, máme prasečí chřipku!!" Samozřejmě to žádná prasečí chřipka nebyla, ale proč nenafouknout obyčejnou virózu do obřích rozměrů, že ano?
"Ahoj tati.."
"No ahoj, copak chceš?"
"Můžu mluvit s mámou?"
"Maminka už spí, co jí chceš?"
"Tatíí, my se bojíme že máme prasečí chřipku.."
Ale jinak to bylo celý skvělé. Ze soutěže sme si odvezli stříbro, z čehož sme snad všichni nadšení, protože s tím stavem ve kterým byl náš sbor je TOHLE vítězství!! V přátelství, lépe řečeno ve snaze najít cestu zpět za Deniskou, jsem dá se říct uspěla. Každou noc jsem spala vedle NÍ, denně ji chytala za ruku, i několik pusinek jsem dostala :) ... V autobuse jsme na sobě vzájemně lehávaly a největší radost mi dělalo to, že jsem ji měla vždy u sebe. Dnes jsem s ní zase byla na hodinku ve městě, ale budu si muset hodně dlouho zvykat, že ji nebudu moct držet po celý den a po celou noc. :(( V sobotu se doufám zase uvidíme na DLOUHO OČEKÁVÁNÉM KONCERTĚ VOKOUSANÝCH NECHTŮ! Pardón, ale ten caps lock sem si nemohla odpustit. :D Těším se na koncerty tohoto začátečnického typu po celý rok, víceméně denně. Protože v klasickém seskupení lidí, kteří už na něčem takovýmhle kdy byly, nebo aspoň o tom slyšeli se mi to poslouchá nejlépe. A když na pódiu stojí vaše bývalá dlouhodobá něšťastná láska ... *mm* lahoda :D ... Samozřejmě jak je u mě klasikou sem si ještě plný souhlas našich nevyžádala, ale spoléhám na náhodu a na víru! VYJDE TO! :D Dneska když jsem to u večeře "jen náhodou" nadhodila tak se tvářili tak nějak zvláštně, ale ne záporně. Dobrý začátek pět dnů před koncertem, že ano? :D
Se školou mám obří nervy, je toho šíleně moc a ne všichni naši učitelé jsou tak tolerantní jako naše dějepisářka, která mi dovolila psát test až příští týden po čtyřech dnech volna. Jenže ostatní učitelé se chovají jako kdyby jejich předmět byl ten jediný a já měla na starosti dohánět jen jejich předmět. Jako náš informatikář, který mi dal v jednu hodinu dvě písemky, ze kterých mám tedy jedničky, ale o to nejde, jde o přístup, ne? Takže pořád sedím nad učením, za chvíli si du sednout nad zeměpis, kde se s nadšením budu učit sto pojmů, které musím umět najít na mapě. Nádhera, že? A samozřejmě, stíhám to tak, že to píšu už zítra. :/ ... Ale návrat mezi spolužáky je příjemný. Člověk se cítí zase "jako doma". Samozřejmě je zvláštní, že se vracím do škole bez pořádného ředitele, kterého nám odvolali, kvůli nějakým finančním nesrovnalostem (opravdu kvůli finančním nesrovnalostem???). Zítra jdeme celá škola demonstrovat k úřadu. Jestli to pomůže?? To nevím, existuje i petice na www.kovacgml.cz tak by jste ji snad mohli i podepsat?! Je tam už cca 2800 lidí. Minulý týden byl happening, který byl z vykládání a z videí skvělý.
Skvělé, že? Už se těším na zítřejší pochod, opravdu. :)
...Kovač je náš skvělý ředitel...
...My ho nedáme..
...Rádi ho máme...

Vashe oddaná ?! xD