
Dlouhé vlasy ne, dostala bys vši, byl by to nějakej rocker!
Zelený oči taky ne, těch je málo, toho nenajdeš!
Hrát na bicí? To by ti nevydrželo, hudebníkům manželství nevydrží!
Když si žehlíš vlasy, máš to jak pochcaný!
Jdi se učit!
Nežer to, budeš tlustá!
Ty kalhoty ti sou malý, nějak si ztloustla!
Neseď u toho počítače!
Nic doma neděláš, běž uklízet!
Ty oči máš namalovaný fakt hrozně!
Kde se tak dlouho touláš? Dávno máš být doma!
Začíná mě to rozčilovat. Slyším to všude. U babičky, doma. Je to můj život. Dobrá vezmu ještě nějaký to pošoupnutí k domácím pracem nebo k učení. Ale aby mi kecali i do toho jak vypadám a do toho, jaký je můj vysněný kluk, kterého jsem jim v nějaké naivní náladě popsala a asi jsem čekala, jak mi budou vykládat jak je to super. Jsem naivní a mám své dny, kdy moje naivnost nebere konce. A také nevím co jim je do toho, že jsem tlustá. Nevím jestli mají nějaký komplexy, ale stačí mi to, že to vím sama. Teď mě napadá ta otřepaná věta: "Nikdo se mě neptal jestli se chci narodit, tak mi neříkejte jak mám žít!" ... Ale neřeknu ji, protože je tak otřepaná!
Fuj, nesnáším když mě někdo buzeruje. Vždycky mě lákala internátní škola, ale vím, ež po prvním týdnu už by mě to začalo vadit. Vždycky jsem čítávala knížky o internátních školách a chtěla jsem aby mě jejich stránky vtáhly do sebe. Ty dobrodružné pikniku u bazénu, hezcí kluci a skvělá parta lidí mě vždycky strašně lákala. Ale je to pohádka, vždyť to všichni víme :(
A chci obejmout!! :(
Vashe oddaná ?!
Já tě obejmu!!! já tě obejmuu!!! zítra!!! ♥ ♥ ♥