close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5. 1. 2010 • Citlivka... Hmmm

5. ledna 2010 v 21:39 | Mrs. JouJou |  ↓↓Deníček↓↓

Ano jsem. Až přehnaná. A mám chuť si za to nafackovat.
Brečela jsem. Zase. Ale už mi asi nestačí zavřít se v pokojíku a zničit další balíček kapesníků, musím mít zase něco extra. Jít městem a brečet v dešti. Hmm, jak romantické, až kýčovitě znějící. Ptáte se proč? Protože neplatí to, že když si dupnu nohou tak to mám, i když to je ve všech filmech. Ano, zdá se mi, že jsem dneska měla nejhorší den, za poslední dobu. Jdu si stěžovat, nečtěte to dál.
Tommy pro mě měl přijít před školu, nakonec mi napsal, že nestíhá, jesi bych nemohla dojít na Českou. Tak sem mu naspala, že jo a doručenka mi nedošla. Tak jsem se tam asi hodinu (ne, nepřháním) klepala zimou a čekala, jestli náhodou nepřijde. Nepřišel. Byla mi hrozná zima a už se mi začínaly koulet potvářích další sebelítostné (ano, i taková jsem) slzy. Nepřišel v celou, nepřišel ani o půl, nepříšel ani v další celou. Tak sem si dupla a šla dom. Potom jsem jela autobusem a hned naproti mě si sedl nějakej pán. Tak dvacet, pětadvacet mu mohlo být. A promiňte, že vám to řeknu takhle na rovinu, začal si honit péro. Vůbec se nestyděl, A já seděla hned naproti a myslela, že se počůrám strachy. Byly jsme v autobuse sami, jen za ním seděla nějaká stará páni, která to ale neviděla. Vůbec. A já tam čůrala strachy, nevěděla co s očima a modlila se, ať nevystupuje stejně jako já. A co se nestalo? Anoo, správně, jakmile jsem se zvedla, zvedl se on taky. Šla jsem k jiným dveřím a slíbila si, že jakmile vystoupím, rozběhnu se a budu utíkat. Rozběhla jsem se a až asi dvacet metrů od autobusu jsem zjistila, že za mnou naštěstí vůbec nejde. Našim neřeknu ani slovo, srazili by mi ten čas do kdy můžu bývat venku ještě o víc, pokud by mě vůbec ještě pouštěli, kdyby zjistili, že jejich dceruška mohla dávno ležet kdesi znásilněná a mrtvá. Hmmm.
Potom jsem přišla domů, pohádala se s otcem, že pořád sedím u počítače. Prý jsem jediná kdo tu sedí tak často, prý tu dělám samý krávoviny a prý mám dělat taky něco jinýho. Tak jsme se pohádali, on mi řekl ať si teda dělám co chci a sedímu toho počítače klidně pořád, já měla co chci a šla sem si sem sednout. Asi na té jeho teorii něco pravdy je.

Vashe oddaná ?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hilaryerhardduff-4ever hilaryerhardduff-4ever | Web | 5. ledna 2010 v 21:43 | Reagovat

Príma blog! ♥

2 graphics16 graphics16 | Web | 5. ledna 2010 v 21:44 | Reagovat

jej bobane:(..bude líp)

3 Just I´m Just I´m | Web | 5. ledna 2010 v 22:03 | Reagovat

Jo, já mám taky ráda tvůj blog,ale konečně nejen že můžu být na počítači kratší dobu ale i chcu. Zjistila jsem, že se dají dělat i mnohem lepší věci a že se třeba cítím líp po 2 hodinách spánku, než u PC. :)
Ale neboj, na tvlj blog si vždy ráda zajdu. Jeslti nebudu nějak víc stíhat( i kvůli přijmačkám na SŠ) tak promažu oblíbené blogy,ale neboj, tebe tam nechám určitě :)

4 Ta nevyspělá :P Ta nevyspělá :P | 6. ledna 2010 v 20:23 | Reagovat

:( :(

5 Margrethe Margrethe | Web | 9. ledna 2010 v 17:56 | Reagovat

Jo, to slýchám velmi často! Že jsem líná, nic nedělám, jen sedím u počítače.. Je mi líto, že dopadl ten den tak mizerně, ale zároveň moc ráda, že ti ten blbeček nic neudělal... Já se setkala s úchyly dvakrát ale ještě v době, kdy jsem byla zhruba devítileté děcko. Jeden dědek se mě zeptal přímo před školou, jestli mu ho nechci za dvacku vyhulit. V tý době jsem nechápala to, co říkal, ale věděla, že to není nic dobrýho, tak jsem zčervenala a šla dál. Podruhé jsme se s kamarádkou koupali v lesním rybníce a pišel tam nahý chlápek. Kamarádčinu ruku si strkal na... nevím jak to bylo, bylo nám málo a nic jsme nechápali. Poté jsme rychle sedly na kola a ujeli. Úchylů je na světě plno¨, je to hrůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama